Thirty-eight
"A truly good man is not aware of his goodness, And is therefore good. A foolish man tries to be good, And is therefore not good. A truly good man does nothing, Yet leaves nothing undone. A foolish man is always doing, Yet much remains to be done. When a truly kind man does something, he leaves nothing undone. When a just man does something, he leaves a great deal to be done. When a disciplinarian does something and no one responds, He rolls up his sleeves in an attempt to enforce order. Therefore when Tao is lost, there is goodness. When goodness is lost, there is kindness. When kindness is lost, there is justice. When justice is lost, there is ritual. Now ritual is the husk of faith and loyalty, the beginning of confusion. Knowledge of the future is only a flowery trapping of Tao. It is the beginning of folly. Therefore the truly great man dwells on what is real and not what is on the surface, On the fruit and not the flower. Therefore accept the one and reject the other."
Author
Lao TzuAll Translations
"上德不德是以有德。 下德不失德是以無德。 上德無為而無以為。 下德無為而有以為。 上仁為之而無以為。 上義為之而有以為。 上禮為之而莫之以應, 則攘臂而扔之。 故失道而後德。 失德而後仁。 失仁而後義。 失義而後禮。 夫禮者忠信之薄而亂之首。 前識者, 道之華而愚之始。 是以大丈夫, 處其厚,不居其薄。 處其實,不居其華。 故去彼取此。"
"Высшая äоброäетелü не стремится бытü äоброäетелüной, поэтому она и является äоброäетелüю. Низшая äоброäетелü стремится к тому, чтобы не утратитü свою äоброäетелüностü, поэтому она и не является äоброäетелüю. Высшая äоброäетелü свобоäна от стремления к äелам, веäü не äелами она äостигается. Низшая äоброäетелü заключается в совершении äел äостойных, и она äостигается посреäством этого. Высшее человеколюбие проявляется в самих поступках, а не в мотивах этих поступков. Высшая справеäливостü заключается в том, что происхоäит, и также в том, почему это происхоäит. Высшая воспитанностü заключается в том, чтобы слеäоватü тому, что происхоäит, но никто не осуществляет это на äеле, а если и берутся, потом скоро бросают. И потому, утрачивая Путü, теряют силу Äэ, утрачивая силу Äэ, теряют человеколюбие, утрачивая человеколюбие, теряют способностü äействоватü справеäливо, утрачивая способностü äействоватü справеäливо, теряют способностü соблюäатü правила повеäения. А веäü сутü-то в том, что честностü и преäанностü - äалеко не самое главное в жизни, главное, - чтобы все было смутным, непреäсказуемым. Äля того же, кто знает все напереä, Путü - это то, что уже закончилосü, а глупостü - это то, что толüко начинается. Вот почему великие мужи помнят о своей силе и не забывают своих слабостей. Исполüзуют то, что их укрепляет и не забывают о том, что их ослабляет. И потому они отказываются от второго и обретают первое."
"Kdo má velkou sílou, není silný a proto ji má kdo má menší sílu, se jí drží a proto ji ztrácí kdo má velkou sílu, nečiní nic ze sebe a koná z ničeho kdo má menší sílu, činí vědomě a koná z něčeho vznešená dobrota má za základ nic vznešená spravedlnost má za základ něco vznešená uctivost jedná a když na ni ostatní nereagují vyhrne si rukávy a dovede je k sobě! Proto se uchylujeme k síle, jen když jsme ztratili Tao uchylujeme se k dobrotě, když jsme ztratili sílu uchylujeme se ke spravedlnosti, když jsme ztratili dobrotu uchylujeme se ke uctivosti, když jsme ztratili spravedlnost Uctivost je směsicí plytké důvěry a mělké loajality a proto je počátkem nepořádku předvídavost je květem Taa a proto je počátkem dvojnosti doopravdy moudrý se zabývá podstatou a ne výhonky zajímá se o plod ne o květ přidržuje jedno a odmítá druhé"
"Echt im Rechten-Wege sein ist Nicht-Wollen sein im Rechten-Weg: so ist man in Seinem Rechten-Weg. Fast im Rechten-Weg sein ist Nicht-Wollen irren vom Rechten-Weg: so irrt man von Seinem Rechten-Weg. Echter Rechter-Weg ist Nicht-Gewollte Tat und Nicht-Wille zur Tat; Fast Rechter-Weg ist Gewollte Tat und Wille zur Tat; Sittlichkeit ist Gewollte Tat und Nicht-Wille zur Tat; Recht ist Gewollte Tat und Vollendung der Tat; Sitte ist Gewollte Tat und Zwangswechselvollendung der Tat: All-so: Die Bahn verloren, es bleibt der Rechte-Weg; Der Rechte-Weg verloren, es bleibt die Sittlichkeit; Die Sittlichkeit verloren, es bleibt das Recht; Das Recht verloren, es bleibt die Sitte; Die Sitte ist nur Schein des Sittlichen und Zeichen vom Zerfall; Die Bildung jedoch, obwohl auch Bild der Bahn, ist Mittel zum Zerfall. All-so: Der Vollendete hält sich ans An-sich, läßt vom Schein; hält sich an die Quelle, läßt vom Strahl; meidet dieses, müht jenes."
"A truly good man is not aware of his goodness, And is therefore good. A foolish man tries to be good, And is therefore not good. A truly good man does nothing, Yet leaves nothing undone. A foolish man is always doing, Yet much remains to be done. When a truly kind man does something, he leaves nothing undone. When a just man does something, he leaves a great deal to be done. When a disciplinarian does something and no one responds, He rolls up his sleeves in an attempt to enforce order. Therefore when Tao is lost, there is goodness. When goodness is lost, there is kindness. When kindness is lost, there is justice. When justice is lost, there is ritual. Now ritual is the husk of faith and loyalty, the beginning of confusion. Knowledge of the future is only a flowery trapping of Tao. It is the beginning of folly. Therefore the truly great man dwells on what is real and not what is on the surface, On the fruit and not the flower. Therefore accept the one and reject the other."
"La Virtud Superior no actúa porque tiene virtud. Las virtudesinferiores no dejan de actuar porque no tienen virtud.La Virtud Superior no trabaja y no tiene trabajo. Las virtudes inferiorestrabajan y tienen siempre trabajoLa Caridad Superior trabaja y no tiene trabajo.La Justicia Superiortrabaja y tiene trabajo. La Cortesía Superior actúa y nohalla correspondencia. Se arremangan y luego lo dejan [parece que van ahacer y acontecer, pero no hacen nada]. Así pues, perdido el Tao,vino la Virtud. Perdida la Virtud, vino la Caridad. Perdida la Caridad,vino la Justicia. Perdida la Justicia, vino la Cortesía. Perdidala Cortesía, vinieron las futilidades de la Fidelidad y Conflanza,comienzos del desorden. La ciencia sobredicha es la flor [terminal] delTao y el principio de la necedad.Así, el hombre cabal se aplica a lo grande, y no a lo exiguo,al fruto, no a la flor. Deja aquello y toma esto."
"Les hommes d'une vertu supérieure ignorent leur vertu; c'est pourquoi ils ont de la vertu. Les hommes d'une vertu inférieure n'oublient pas leur vertu; c'est pourquoi ils n'ont pas de vertu. Les hommes d'une vertu supérieure la pratiquent sans y songer. Les hommes d'une vertu inférieure la pratiquent avec intention. Les hommes d'une humanité supérieure la pratiquent sans y songer. Les hommes d'une équité supérieure la pratiquent avec intention. Les hommes d'une urbanité supérieure la pratiquent et personne n'y répond; alors ils emploient la violence pour qu'on les paye de retour. C'est pourquoi l'on a de la vertu après avoir perdu le Tao; de l'humanité après avoir perdu la vertu; de l'équité après avoir perdu l'humanité; de l'urbanité après avoir perdu l'équité. L'urbanité n'est que l'écorce de la droiture et de la sincérité; c'est la source du désordre. Le faux savoir n'est que la fleur du Tao et le principe de l'ignorance. C'est pourquoi un grand homme s'attache au solide et laisse le superficiel. Il estime le fruit et laisse la fleur. C'est pourquoi il rejette l'une et adopte l'autre."
"A nagy erény nem jótékonykodik, ezért jó. A kis erény jótékonykodik, ezért nem jó. A nagy erény cselekszik, nem-cselekvéssel cselekszik. A kis erény sürög, erővel cselekszik. A szeretet cselekszik, eredményes, ha nem cselekszik. Az erkölcs sürög, erővel cselekszik. A tisztelet cselekszik, s mert nem viszonozzák, kényszerít a tiszteletre. Ezért: az út ha elvész, itt az erény az erény ha elvész, itt a szeretet, a szeretet ha elvész, itt az erkölcs, az erkölcs ha elvész, itt a tisztelet. A tisztelet a hűség és bizalom hiánya, a zűrzavar kezdete. A külső tudás az út virága, a belső tudatlanság kezdete. Ezért az igaz ember a valódit akarja és nem a látszót, a gyümölcsöt akarja és nem a virágot, a közelit akarja és nem a távolit."
"Esser realmente nella Virtú è non voler esser nella Virtú: e la Virtú che così si possiede è quella della Via. Un possesso imperfetto della Virtú è mostrato dalla preoccupazione di non deviare dalla Virtú: così si devia dalla Virtú della Via. La Virtú superiore è azione non voluta e non-volontà d'azione. L'approssimazione [preparazione] alla Virtú è azione voluta e volontà d'azione. La moralità è azione voluta e non-volontà d'azione; il diritto è azione voluta e compimento d'azione, il costume è azione voluta e scambievolmente limitata. Onde: perduta la Via, resta la Virtú, perduta la Virtú resta la moralità, perduta la moralità resta il diritto, perduto il diritto resta il costume. Il costume è solo l'esteriorità della moralità e segna il principio della decadenza: del pari la cultura, benché sia l'imagine della Via, è un mezzo di decadenza. Perciò il Perfetto si tiene all'essenziale ed abbandona il fenomeno, si tiene all'origine ed abbandona il raggio: evita questo, si tiene a quella."
"Cei care au avut în gradul cel mai înalt atributele lui Tao, nu au căutat să le arate și de aceea le-au arătat în măsura lor deplină. Cei care au avut aceste atribute în măsura cea mai mică, au căutat să nu le piardă și de aceea nu le-au avut în măsura lor deplină. Cei care au avut aceste atribute în gradul cel mai înalt nu au făcut nimic cu un scop și nu au fost obligați să facă ceva. Cei care le-au avut într-o măsuri mai mică întotdeauna au făcut și au avut nevoie să facă astfel. Cei care au avut în cel mai înalt grad bunăvoință au căutat întotdeauna să o împlinească și nu a trebuit să facă acest lucru. Cei care au avut cea mai mare virtute au căutat întotdeauna să o împlinească și a trebuit să facă acest lucru. Cei care au avut în cel mai înalt grad simțul proprietății au căutat tot timpul să-l arate și când oamenii nu au răspuns la el, au ridicat mâinile și au venit în întâmpinarea lor. Deci așa s-a făcut că atunci când s-a pierut Tao, au apărut atributele sale; când au fost pierdute atributele a apărut bunăvoința; când s-a pierdut bunăvoința, a apărut dreptatea; când s-a pierdut dreptatea, au apărut proprietătile. Ce se întâmplă, proprietatea este forma atenuată a sincerității reale și a bunei credințe și este de asemenea începutul dezordinii; presimțirile bruște sunt doar floarea Tao și sunt începutul prostiei. Așa se face că Mărețul om rămâne la ceea ce este solid și ocolește ce este ușuratic; zăbovește alături de fruct, nu alături de floare. Așa se face că lasă de-o parte una și o alege pe cealaltă."
"Высшая Дэ не имеет Дэ, оттого облаäает Дэ. Низшая Дэ не утратила Дэ, оттого не соäержит Дэ. Высшая Дэ -- не влиятü, но -- влиятü беспричинною Низшая Дэ -- влиятü, но влиятü -- причинно. Милосерäие* Высшее -- проявлятü его, но проявлятü -- беспричинно. Справеäливостü высшая -- вершитü её, но вершитü -- беспричинно. Учтивостü высшая -- соблюäатü её, но, если никто не ценит, -- усерäствуют и нарушают. Отсюäа: Дэ проявляется после утраты Дао, Милосерäие -- после утраты Дэ, Справеäливостü -- после утраты Милосерäия, Учтивостü -- после утраты Справеäливости. Ибо в учтивом äоверие, преäанностü -- зыбки, преоблаäает же -- смута. Этот, описанный выше, -- толüко цветок Дао, но и исток обмана. Вот отчего äоблестный и обитает в Плотном, не полагаясü на зыбкое; располагает Семенем и не занят цветами. Минует то, избирая Это."
"Bậc đức cao coi thường tục đức, vì thế nên có đức. Người đức thấp nệ vào tục đức, vì thế nên không có đức. Bậc đức cao không làm, vả cũng không hệ lụy vì công việc. Người đức thấp có làm, vả lại hệ lụy vì công việc. Bậc «thượng nhân» có làm nhưng không hệ lụy vì công việc. Bậc «thượng nghĩa» có làm, nhưng hệ lụy vì công việc. Bậc «thượng lễ» có làm; nếu không được người hưởng ứng, thì sắn tay áo lôi kéo người theo. Cho nên mất Đạo thì đến Đức. Mất Đức thì đến Nhân. Mất Nhân thì đến Nghĩa. Mất Nghĩa thì đến Lễ. Mà Lễ là trung tín đã đi đến chỗ mỏng manh, và là đầu mối loạn lạc. Giỏi giang là hào nháng của Đạo và là đầu mối của sự ngu si. Cho nên bậc đại trượng phu ở chỗ dày dặn mà tránh chỗ mỏng mảnh, ở chỗ thực mà tránh chỗ hào nháng. Thế tức là bỏ cái kia (hào nháng, mỏng mảnh) mà giữ cái này (dày dặn, thực chất)."