35

"執大象，天下往。 往而不害，安﹑平﹑太。 樂與餌，過客止， 道之出口，淡乎其無味， 視之不足見， 聽之不足聞， 用之不足既。"

"執大象 天下往。 往而不害 安平太。 樂與餌， 過客止。 道之出口淡乎其無味。 視之不足見。 聽之不足聞。 用之不足既。"

"執大象者天下往。 往而不害， 安平泰。 樂與餌過客止。 道之出言， 淡兮其無味。 視之不足見， 聽之不足聞， 用之不可既。"

"zhi da xiang, tian xia wang. wang er bu hai, an ping tai. le yu er, guo ke zhi. dao zhi chu kou, dan hu qi wu wei, shi zhi bu zu jian, ting zhi bu zu wen, yong zhi bu zu ji."

"Yolun ulu örnəyindən möhkəm yapış – ziyan olmaz Onda bütün dünya tapar sükut, sülh, bütövlük Onda yolçu tapar öz yurdunu – makamını Səssiz ahəng ilə, sevinc ilə dolu ali rahatlığı İncə, zərif o yol sözün hüduduna sığmaz Dadsız və qoxusuz – nə görünər, nə də eşidilər Ondan faydalansan belə – heç tükənməz"

"Този, който преäставлява Äао, ще привлече нароäа. Хората ще се стремят към него и той ще ги приема благосклонно. Той ще им преäложи музика, спокойствие, храна. И пътникът äори не ще отмине, ще спре в äома му. Когато Äао изговарят с уста, то прилича на нелепост. Защото истината е, че ни се чува, ни се вижäа. Когато äейства, е неизчерпаемо."

"Познав Великий Образеö, коему слеäует весü мир, слеäуй ему и не причинишü себе вреäа, но äостигнешü мира, согласия и полноты. Пребывая в непоäвижности созерöания, я странствую в запреäелüном, и чувство раäости наполняет меня. Веäü Äао - это то, что нахоäится за преäелом слов. Такое тонкое, что не имеет ни вкуса, ни запаха. Вгляäываясü в него, не сможешü его разгляäетü, вслушиваясü в него, не сможешü его услышатü, исполüзуя его, не сможешü его исчерпатü!"

"Pevně se přidržujíc Její Velikosti, Podnebesí se začne ubírat Jejím směrem! A ubírající se Jejím směrem, nebude ohrožená ani jeho spokojenost, ani jeho vyváženost! Lahodná hudba a výborné pokrmy jsou schopné zastavit putujícího. Ale to, co vyzařuje z Cesty Tao, vychutnáváš a nedovychutnáš se toho, díváš se na to a nevynadíváš se na to, posloucháš to a nedoposloucháš se toho, užíváš to a nikdy nejsi schopný to vyčerpat!"

"Uchop velkou podobu a celý svět k tobě přijde přijít znamená neubližovat, ale měrou svrchovanou nalézt mír a bezpečí Hudba a dobré jídlo zlákají poutníka k zastávce ale když mluvíme o Tau, je tak mdlé a bez chuti chceme jej předvést, ale není co chceme mu naslouchat, ale neslyšíme jej, ale když jej používáme, vyčerpat nemůžeme"

"Drží-li se kdo velkého obrazu (=Tao), dostaví se podnebesí. Dostaví se, aniž dozná újmy. Má naopak klid a zdar. Při hudbě a rýžovém koláči cizinec jdoucí kolem zůstane stát. Tao, jak vychází z úst, je jak fádní ve své bezchutnosti! Díváme-li se na ně, nestojí za podívání, posloucháme-li je, nestojí za slyšení; užívá-li se ho, nemůže se s ním přijít ke konci (je nevyčerpatelné)."

"Ten kdo je příklad a symbol za tím jde svět přichází on neublílží to je veliký klid to je hudba a krmě i poutník se staví v tom domě Tao, jak vychází z úst je bez chuti, mdlé nebvisitelné je neslyšné a nevyčerpatelné!"

"Kdo pevně drží nejvyšší symbol, k tomu přichází celý svět. Přichází, a nic ho neohrožuje, nachází jen klid, mír, blaženost. Krásná hudba a chutná jídla lákají pocestného k zastavení. Avšak to, co vydává tao, je tak matné a bez chuti ! Hledíš na ně - a nejsi s to je spatřit. Nasloucháš mu - a nejsi s to je slyšet. Avšak užíváš-li ho - nejsi s to je vyčerpat."

"K tomu, kdo představuje veliký obraz (tao), řichází všechen lid. Lidé přicházejí a on jim neubližuje. Přináší jim mír, klid, hudbu a pokrm. I poutník se u něho zastaví.* Když tao splyne s úst, je mdlé, bez chuti. Je neviditelné a nelze je slyšet. V činnosti je nevyčerpatelné.**"

"Alle vil komme til den, der holder sig til det ene; for dér findes hvile og lykke og ro. Hvor der er musik og duften af mad, vil den vejfarende stå stille; men en skildring af Tao virker fersk og uden fylde. Det kan ikke ses, det kan ikke høres; alligevel er det uudtømmeligt."

"Wer festhält das große Urbild, zu dem kommt die Welt. Sie kommt und wird nicht verletzt, in Ruhe, Gleichheit und Seligkeit. Musik und Köder: Sie machen wohl den Wanderer auf seinem Wege anhalten. Der SINN geht aus dem Munde hervor milde und ohne Geschmack. Du blickst nach ihm und siehst nichts Sonderliches. Du horchst nach ihm und hörst nichts Sonderliches. Du handelst nach ihm und – findest kein Ende."

"Wer ihr großes Gleichnis fasset, irrt und irrt durch die Welt... Pflichtlos... Freiheit, Stille, Hoheit, Freude, Selbstherrlichkeit sind seine Speise... Wandernder Fremdling der schauet. Die Bahn künden? Vermessener Unsinn! Die Vielen blickten nach Ihr, und sähen Sie nicht; Die Vielen horchten nach Ihr, und hörten Sie nicht; Und sie lebten zugleich ohn Unterlaß von Ihrem Leben..."

"Wer das große Bild festhält, Zu dem kommt alle Welt. Sie kommt — da ist kein Weheklagen, Nur Friede, Ruhe und Behagen.» Bei Musik und Leckereien steht der vorbeigehende Fremde still. Geht Tao hervor vom Munde, wie ungesalzen!, es hat nicht Geschmack. Schaut man danach, ist nicht genug zu sehen, Horcht man danach, ist nicht genug zu hören, Braucht man es, kann man kein Ende finden."

"Wer den Bildekräften schöpferischen Lebens in sich Raum gibt, zu dem kommt das Wesentliche. Es kommt und bleibt in ihm unantastbar, Frieden und stilles Reifen wirkend. Musik und Schaustücke locken nur den oberflächlichen Wanderer. Das Unergründliche reizt und lockt niemanden. Sehen genügt nicht, um es zu schauen. Hören genügt nicht, um es in sich aufzunehmen. Wer aber gehorsam bleibt, der findet seine Unerschöpflichkeit."

"Halten die Großen am Urbild fest, so folgen des Reiches Länder ihrem Beispiel. Man folgt ihm und wird ohne Fehler sein. Es wird Ruhe, Friede und Genügsamkeit. (Aber) Tanzmusik, Gesellschaften, Schwelgen im Ubermaß, das ist der entarteten Fremdlinge Zeitvertreib. Spricht man zu ihnen vorn Wege Gottes, so wird erwidert: "Ach, dummes Zeug! Dafür habe ich keinen Geschmack; ihn zu schauen, seh' ich nicht genügend; ihn zu erlauschen, hör' ich nicht genügend; ihn gebrauchen, mag ich nicht! Schluß damit!""

"Wer Tao schaut, der hat in sich die Welt in Friede, Ruhe und Behagen. Vor Musik und lockenden Speisen steht nur der törichte Wanderer still, Tao aber schmeichelt nicht den Sinnen. Wer ihn besitzt, der fürchtet kein Ende mehr."

"Man halte sich an die Erscheinungen des Großen! Alles in der Welt kommt und geht, und in diesem Wandeln kommt nichts zu Schaden. Ruhe und Frieden ist das Höchste. Wenn der reisende Gast bei Musik und Leckereien halt macht, dann ist er am weitesten entfernt vom Dao. Fade nämlich schmeckt sein Nichts dem Geschmack. Sein Anblick bietet nicht genug zum Sehen, sein Geräusch nicht genug zum Hören, sein Gebrauch nicht genug, um damit auszulangen."

"WER DIESES EINEN Vorbild ehrt, Wird wohl von aller Welt begehrt? - Bei ihm ist Klage nicht, noch Leid, Nur fröhliche Zufriedenheit. O, weitgefehlt! - Man bleibt wohl stehn, Wo eines Bratens Düfte wehn, Wo liebliche Musik erklingt. Doch, wo von IHM man Kunde bringt: „Wie abgeschmackt! Wie würzeleer! Davon wird Ohr und Blick nicht satt!" - Und dennoch, wer es ehrt und hat, Weiß, daß er dauernd hat und mehr."

"Ο Σοφός είναι εστιασμένος στο Ταό, Γι’αυτό και κινείται στον κόσμο χωρίς να φοβάται. Αντιλαμβάνεται την παγκόσμια αρμονία, Και έχει πάντα την ειρήνη στην καρδιά του. Η μουσική και τα γλυκά Μπορούν να κάνουν τους ανθρώπους Να σταματήσουν για λίγο για να τα απολαύσουν. Όμως τα λόγια που οδηγούν στο Ταό Ακούγονται μονότονα και άχρωμα. Όταν το αναζητάς με το βλέμμα, δεν το βλέπεις. Όταν το αφουγκράζεσαι, δεν το ακούς. Κι όμως, όταν το χρειαστείς, Ανακαλύπτεις ότι είναι ανεξάντλητο."

"Hold fast to the great form (Tao), And all the world will come. They come and will encounter no harm; But enjoy comfort, peace, and health. When there are music and dainties, Passing strangers will stay. But the words uttered by Tao, How insipid and tasteless! We look at it; it is imperceptible. We listen to it; it is inaudible. We use it; it is inexhaustible."

"All men will come to him who keeps to the one, For there lie rest and happiness and peace. Passersby may stop for music and good food, But a description of the Tao Seems without substance or flavor. It cannot be seen, it cannot be heard, And yet it cannot be exhausted."

"To him who holds in his hands the Great Image (of the invisible Tao), the whole world repairs. Men resort to him, and receive no hurt, but (find) rest, peace, and the feeling of ease. Music and dainties will make the passing guest stop (for a time). But though the Tao as it comes from the mouth, seems insipid and has no flavour, though it seems not worth being looked at or listened to, the use of it is inexhaustible."

"Hold the Great Symbol and all the world follows, Follows without meeting harm, (And lives in) health, peace, commonwealth. Offer good things to eat And the wayfarer stays. But Tao is mild to the taste. Looked at, it cannot be seen; Listened to, it cannot be heard; Applied, its supply never fails."

"HE who holds the Great Symbol will attract all things to him. They flock to him and receive no harm, for in him they find peace, security and happiness. Music and dainty dishes can only make a passing guest pause. But the words of Tao possess lasting effects, Though they are mild and flavourless, Though they appeal neither to the eye nor to the ear."

""Who holdeth fast to the great Form, Of him the world will come in quest: For there we never meet with harm, There we find shelter, comfort, rest." Music with dainties makes the passing stranger stop. But Reason, when coming from the mouth, how tasteless is it! It has no flavor. When looked at, there is not enough to be seen; when listened to, there is not enough to be heard. However, when used, it is inexhaustible."

"He who holding the Great From goes about his work in the empire Can go about his, yet do no harm. All is peace, quietness and security. Sound of music, smell of good dishes Will make the passing stranger pause. How difference the words that Tao gives forth! So thin, so flavourless! If one looks for Tao, there is nothing solid to see; If one listens for it, there is nothing loud enough to hear. Yet if one uses it, it is inexhaustible."

"Hold on to the Great Image and the whole world will come to you. Come to you and suffer no harm; but rather know great safety and peace. Music and food—for these passing travelers stop. Therefore, of the Dao's speaking, we say: Insipid, it is! It's lack of flavor. When you look at it, it's not sufficient to be seen; When you listen to it, it's not sufficient to be heard; Yet when you use it, it can't be used up."

"Grasp the Great Image and the world will come it will come and not be harmed - a great peace and evenness. or music and cakes, passing strangers stop Tao flowing from the lips - flat. No taste to it. Look for it: you will not be satisfied looking listen for it: you will not be satisfied listening put it into practice: you will not be satisfied stopping."

"If the sign of life is in your face He who responds to it Will feel secure and fit As when, in a friendly place, Sure of hearty care, A traveler gladly waits. Though it may not taste like food And he may not see the fare Or hear a sound of plates, How endless it is and how good!"

"The world moves toward the possessor of the great image. Moving toward him there is no harm, only peace and order. The passing guest pauses for sweetmeats and music. The Tao that can be uttered seems bland, even flavourless. It does not appear noteworthy. It does not sound worth listening to. It has unlimited uses."

"Hold up the Great Image and the world will come and be beyond harm safe serene and at one fine food and song detain passing guests when the Tao speaks it's senseless and plain we look and don't see it we listen and don't hear it but we use it without end"

"She who is centered in the Tao can go where she wishes, without danger. She perceives the universal harmony, even amid great pain, because she has found peace in her heart. Music or the smell of good cooking may make people stop and enjoy. But words that point to the Tao seem monotonous and without flavor. When you look for it, there is nothing to see. When you listen for it, there is nothing to hear. When you use it, it is inexhaustible."

"Hold fast the idea of "The Great," Then all men will be drawn to you. They will come to you and receive no hurt, But rest, peace and great calm. When you provide music and exquisite food The traveller will stay with you gladly. When the Tao flows out from you to him By his palate he does not detect its savour, By his eye he cannot perceive it, By his ears he cannot hear it, But in using it he finds it to be inexhaustible."

"Hold the great elephant - The great image - And the world moves. Moves without danger In safety and peace. Music and sweets Make passing guests pause, But the Tao emerges Flavourless and bland. Look - you won't see it. Listen - You won't hear it. Use it - You will never use it up."

"When holding the Great Image, the world goes on and on without harm, peaceful, even, tranquil. When there is music and dining, passing travelers stop; but the issue of the Way is so plain as to be flavorless. When you look at it, it is invisible; when you listen to it, it is inaudible; when you use it, it cannot be exhausted."

"Have in your hold the great image And the empire will come to you. Coming to you and meeting with no harm It will be safe and sound. Music and food Will induce the wayfarer to stop. The way in its passage through the mouth is without flavor. It cannot be seen, It cannot be heard, Yet it cannot be exhausted by use."

"Who holdeth fast to the great Form, Of him the world will come in quest : For there they never meet with harm, But find contentment, comfort, rest. Music with dainties makes the passing stranger stop. But Reason, when coming from the mouth, how tasteless is it ! It has no flavor. When looked at, there is not enough to be seen ; when listened to, there is not enough to be heard. However, its use is inexhaustible."

"Hold fast to the great thought and all the world will come to you, harmless, peaceable, serene. Walking around, we stop for music, for food. But if you taste the Way it’s flat, insipid. It looks like nothing much, it sounds like nothing much. And yet you can’t get enough of it."

"Hold on to the great image, And the whole world follows, Follows unharmed, Content and completely at peace. Music and food make the traveler halt. But words spoken about the Way have no taste. When looked at, there's not enough to see. When listened to, there's not enough to hear. When used, it is never exhausted."

"The whole world is drawn to him that hath the likeness of the Tao. Men flock unto him, and suffer no ill, but gain repose, find peace, enjoy all ease. Sweet sounds and cates lure the traveler from his way. But the Word of the Tao; though it appear harsh and insipid, unworthy to hearken or to behold; hath his use all inexhaustible."

"Hold aloft the Great Image (hsiang), The whole world will go to it. Going to it, they will meet with no harm, Only safety, peace, and contentment (an p'ing t'ai). When music and dainty dishes are offered, The passers-by stop. Tao, when it is uttered by the mouth, Is so bland it has no flavor. When looked at, it is not enough to be seen. When listened to, it is not enough to be heard, When used (yung), it is inexhaustible."

"Hold on to the great image And the whole world will follow.* Following without harm, in safety, peace, and comfort.** Music and viand will cause the traveler to stop. But Tao spoken by mouth is flavorless and bland. Looked at, it cannot be seen. Listened to, it cannot be heard. Used, it will never be exhausted.*3*"

"Hold the great image The world will come They come without harm, in harmonious peace Music and food, passing travelers stop The Tao that is spoken out of the mouth Is bland and without flavor Look at it, it cannot be seen Listen to it, it cannot be heard Use it, it cannot be exhausted"

"When the Great Image is upheld, All under Heaven flock to it. Flocking together but causing no harm, All live in peace and tranquility. Music and food May make passers-by pause; But Dao, when expressed, Tastes as bland as it is flavorless. You look at it but cannot see, You listen to it but cannot hear, You use it and it cannot be exhausted."

"Lay hold on the great form (of Tau), and the whole world will go to you. It will go to you, and suffer no injury; and its rest and peace will be glorious. (If you have) music and dainties, the passing stranger will stop (at your door). Tau, in its passing out of the mouth, is weak and tasteless. If you look at it, there is nothing to fill the eye. If you listen to it, there is nothing to fill the ear. But if you use it, it is inexhaustible."

"Seize the great image And the world will flock to you. Flocking to you they come to no harm, And peace and security prevails. Passing travelers will interrupt their journey For music and fine fare. But were way-making (dao) to be put into words: It could be said to be so bland and insipid that it has no taste. Look for it and there is nothing to see, Listen for it and there is nothing to hear, And yet in availing oneself of it, it is inexhaustible."

"Adherirse a la Gran Forma: Todo en el mundo va hacia ella. Yendo hacia ella no hay daño, Sólo paz y armonía supremas. Cuando se ofrece tanto música como alimentos, Los huéspedes que pasan se detienen. Cuando el Tao es soltado por la boca, Es tan desabrido que no tiene sabor. Cuando se lo mira, No se alcanza a verlo. Cuando se lo escucha, No se alcanza a oírlo. Cuando se lo usa, No se alcanza a agotarlo."

"El mundo corre a tomar la gran forma [por modelo]. Corre no parasu mal. Es paz, igualdad y prosperidad.Al pasajero lo detienen la música y los manjares. El Tao,en cambio, es soso y no tiene sabor cuando sale de la boca. No es vistosoa la vista, no es agradable al oído, pero su utilidad es inagotable."

"Si sujetas en tus manos la gran imagen, el mundo acudirá a ti. Acudirá y no sufrirá daño alguno, grandes serán la paz y la tranquilidad. Música y buena comida, los caminantes se detienen. La palabra que sale del dao es « ¡Insípida!, no tiene sabor. Se mira, y no se puede ver. Se escucha, y no se puede oír. Se utiliza, y no se puede agotar."

"Todos los hombres vendrán a él, quien se guarda para el Unico, pues allí yace la dicha y la paz. La música y los manjares pueden detenerlos, pero la descripción del Tao no tiene substancia ni gusto. No se puede ver ni oír y -por lo mismo- no puede ser agotado."

"El mundo se acerca a quien es fiel al gran modelo original. Tranquilo, homogéneo y sereno, se acerca y no se le hiere. La música y los manjares hacen que el caminante detenga sus pasos. Pero el SENTIDO deja la boca suave y sin sabor. Lo observas y no ves nada en particular. Lo escuchas y no oyes nada extraordinario. Actúas conforme a él, y no hallas el fin."

"Quien está en posesión del Gran Símbolo atraetodas las cosas hacia sí. Acuden en tropel a él sin recibir ningún daño,porque en él encuentran paz, seguridad y felicidad. La música y los manjares sólo pueden hacer que el huéspedde paso haga un alto. Pero las palabras del Tao poseen efectos duraderos, aunque sean suavesy sin sabor, aunque no atraigan la vista ni el oído."

"Kelle käes on Suur Kuju, selle juurde tuleb Taevaalune; tuleb ja ei saa viga; on rahu ja tasakaal. Pillimäng ja hea roog meelitavad rändajat; mis Taost öeldud, on mage ja maitseta. Vaatad teda – ikka ei näe; kuulad teda – ikka ei kuule; kasutad teda – ikka otsa ei saa."

"او كه در تائو تمركز يافته مي تواند هو كجا كه دوست دارد برود، بي آن كه خطري تهديدش كند. او هماهنگي كائنات را درك مي كند، حتي هنگام درد و اندوه زيرا آرامش راستين را در دلش يافته است. لذت موسيقي يا بوي خوش غذا ممكن است شما را از آن چه مي كنيد باز دارد در حالي كه كلام تائو يكنواخت و بي مزه به نظر مي رسد. هنگامي كه جستجو مي كنيد، نمي يابيدش. هنگامي كه گوش فرا مي دهيد، نمي شنيدش. وقي به كارش مي گيريد، تمام ناشدني است."

"Ota omaksesi Taon suuri aate ja koko maailma liittyy sinuun. Se liittyy sinuun eikä loukkaannu, sillä se saa levätä ihmeellisessä rauhassa.* Missä on juhlimista, siihen matkamies pysähtyy. Mutta Tao on suulaelle laimea ja mauton. Sitä katsellessa ei nauti silmät. Sitä kuunnellessa korva ei kiinny. Mutta käytännössä sen hyöty on tyhjentymätön.**"

"Parce qu’il ressemble au grand prototype (le Principe, par son dévouement désintéressé), tous vont au Sage. Il les accueille tous, leur fait du bien, leur donne repos, paix et bonheur. La musique et la bonne chère retiennent pour une nuit seulement un hôte qui passe (les plaisirs sensuels sont passagers et il n’en reste rien). Tandis que l’exposé du grand principe du dévouement désintéressé, simple et sans apprêt, qui ne charme ni les yeux ni les oreilles, plaît, se grave, et est d’une fécondité inépuisable en applications pratiques."

"Le saint garde la grande image (le Tao), et tous les peuples de l'empire accourent à lui. Ils accourent, et il ne leur fait point de mal; il leur procure la paix, le calme et la quiétude. La musique et les mets exquis retiennent l'étranger qui passe. Mais lorsque le Tao sort de notre bouche, il est fade et sans saveur. On le regarde et l'on ne peut le voir; on l'écoute et l'on ne peut l'entendre; on l'emploie et l'on ne peut l'épuiser."

"Celui qui suit le Tao peut parcourir le monde en toute quiétude. Il trouvera partout paix, équilibre, sécurité. Il s'avance, impassible, dans la sérénité. Musique et bonne table attirent le passant. Mais la bouche qui parle du Tao ne le retient pas. Car ce qu'elle dit est sans saveur : on le regarde et on ne le voit pas, on l'écoute, et on ne l'entend pas. Pourtant, celui qui puise dans le Tao a puisé l'inépuisable."

"Celui qui est fidèle au grand œuvre (grand symbole, grande image) Le monde vient à lui. S’il vient ainsi et n’en éprouve aucun mal Il trouve paix et équilibre. Musique et nourriture Arrêtent celui qui passe Mais la voie qui traverse la bouche Est sans saveur. Elle ne peut être vue Elle ne peut être entendue Pourtant elle s’avère inépuisable."

"Attachez-vous à la Grande Idée, et le monde avancera. Il avancera sans peine, dans la paix, la sérénité et l'abondance. La musique et la bonne chère attirent le voyageur de passage et il s'arrête. Mais ce qui vient du Tao ne flatte pas le palais, car il est sans saveur. On le regarde, mais cela ne suffit pas pour le voir; on l'écoute, mais cela ne suffi pas pour l'entendre. Si l'on a recours à lui, on ne peut l'épuiser."

"ובשמירה על דאו־דרך ובמניעת צרה הכול לנצח נע כדי להשיג את השלווה רק אוכל ושימחה הם הסיבות שבשבילם חכם עוצר להפסקות אפילו שבכלל הדאו אינו מאכל ואי־אפשר לחוש את טעמו־ריחו־מראו אך כל אשר ילמד לקחת את הרינה ממנו לא יסתיים לו של רינה המעיין־המעגל"

"Aki a fenséges Tao mellett kitart, annak hódol az egész világ. Ahol az uralkodó Tao-követő, ott nincsenek bajok. Béke, boldogság, alázat honol a birodalomban. Ahol zene és vidám lakoma van, ott megáll az idegen. De, sajnos, az örök Tao nem vonzza úgy az embereket. Aki felnéz a Tao-ra, nem látja. Aki figyel rá, nem hallja. De aki él vele, örökké kívánja."

"Aki a nagy mintát követi, annak hódol az ég-alatti. Hozzája fordulnak, mert kárt nem okozhat, csak békét, nyugalmat, muzsikát, vigalmat, táplálékot ad a vándoroknak. Mikor az út-ról szólal, a szó ízetlen, sótlan. Aki ránéz, nem látja, aki hallgatja, nem hallja, de nem-fogyó kincs annak, ki érti."

"Aki szilárdan tartja a Nagy Formát (ta-hsziang), az jár (szabadon) az égalattiban, mívelkedik, de senkit nem bánt. A békesség és nyugalom a legnagyobb (jó). A muzsikaszó és lakoma-illat az arra járó idegent pihenőre csábítja. (De) a tao, amely elhagyja szájunkat, milyen sótlan, mennyire nincs íze! Ha valaki nézi, nincs mit meglátnia; ha valaki hallgatja, nincs mit meghallania. Aki azonban használja (jung), az nem tudja kimenteni."

"aki a Nagy Őskép szerint él az égalatti rátekint szalad felé s meg nem sebeztetik már menedéke a határtalan nyugalom a béke muzsika édes sütemények megállítják talán útján a vándort de szavaim útjának hossza van szólnak íztelenül unalmasan nézel reá és nem látsz eleget fülelsz reá hallani se lehet csak mész úgy élsz végére sose érsz"

"Ha a Tao ismerete lakoznék az emberek szívében, megváltoznék az egész világ. Megszünnék a szenvedés és a lélek megtelnék csodálatos nyugalommal. De az emberek lármás táncvigalmakra vágyódnak. A Tao ismerete nincs ínyükre. Mert szemük nem látja és fülük nem hallja a Taot. És mégis kimeríthetetlen a Taonak szelleme."

"Vedd birtokodba a nagy képmást, És a birodalom el fog jönni hozzád. Ha eljön hozzád és nem éri semmi baj, Biztonságban lesz. A zene és az étel Arra csábítja az utazót, hogy megálljon. Az Út, ha áthalad a szájon, íztelen. Nem látható, Nem hallható, S nem romlik meg, bármennyit járnak rajta."

"Ha a nagy Mintát megőrzik, a világ visszatér. Visszatér, bántódás nem éri: nyugalomban, békében él. Megpihen az idegen utazó: milyen csábító az ételillat, az ének! Ám nincs íze az ÚT ízének. Ránézünk: kicsiny, nem látható; hallgatjuk: halk, nem hallható – de használhatjuk: nem-fogyó."

"A bölcs a Nagy Jelképet tükrözi: elébe járulnak az emberek, körébe gyűlnek, békén, nyugalomban, senkit sem ért ott kár vagy bántalom. Muzsikaszó, lakomák illata a kába vándort csábíthatja tán, de híg és sótalan az Út szava. Néző szemünk nem látja az Utat, halló fülünk nem hallja az Igét, csak az örök Mű kimeríthetetlen."

"Aki szilárdan tartja a Nagy Formát (daxiang 大象), az jár (szabadon) az égalattiban, mívelkedik, de senkit sem bánt. A békesség és nyugalom a legnagyobb (jó). A muzsikaszó és lakoma-illat az arra járó idegent pihenőre csábítja. (De) a dao, amely elhagyja szájunkat, milyen sótalan, mennyire nincs íze! Ha valaki nézi, nincs mit meglátnia; ha valaki hallgatja, nincs mit meghallania. Aki azonban használja (yong 用), az nem tudja kimeríteni."

"Mikor a Nagy Képmást felmutatják, Az Égalattiak odasereglenek. Odasereglenek, de zűrzavart nem okoznak, Mind békében, nyugalomban vannak. Zene és étkek Megállásra késztetik a járókelőket; A Dao-t viszont, mikor megnyilvánul, Ízleled, de ízetlen. Nézed, de nem látod, Fülelsz, de nem hallod, Használod, de nem fogy el sohasem."

"Aki szilárdan a Nagy Formához* idomul, az ég alatt mindenhez szabadon viszonyul. Senkit sem bántva békességben él, számára a nyugalom a legnagyobb erény. Körötte muzsikaszó és lakoma illata száll, ami csábítja az idegent, ki pihenésre vár. Ám ha a Törvényt** megfogalmazod szóban, ízét veszti; így lesz teljesen sótlan. Ha nézik, nincs, amit lássanak, ha hallják, nincs, mit hallgassanak. De aki használatában elmerül folyvást, tudja, hogy kimeríthetetlen ősforrás."

"՛նրան, ով հետնում է Մեծ Ուղուն (Դաոյին), ծառայում է համայն աշխարհը: Մարդիկ նրա մոտ են գալիս, որովհետն նա չի վնասում, նա միայն խաղաղություն ն անդորր է պարգնում: Գեղեցիկ երաժշտությունն ու առատ հյուրասիրությունը կստիպեն հյուրին միառժամանակ մնալ ու վայելել դրանք, բայց դա երկար չի տնի: Մինչդեռ, թեն բառերով նկարագրված Ուղին ո՛չ համ ունի, ո՛չ հոտ, թեն այն անտեսանելի է ու անլսելի, նրա գործածման ձներն ու գոյությունը անսպառ են ու անվերջանալի:"

"Untuk ia yang merengkuh dalam tangannya gambaran agung, seluruh dunia diperbaiki. Orang-orang berpaling padanya, dan tidak disakiti, tapi menemukan istirahat, kedamaian dan rasa nyaman. Musik dan hiburan akan membuat tamu-tamu yang lewat berhenti sejenak. Tapi walaupun Tao sebagaimana keluar dari mulut, tampak tumpul dan tanpa rasa, walaupun tampaknya tidak berharga untuk dilihat ataupun didengarkan, penggunaannya tidak berakhir."

"Allir munu flykkjast að þeim, sem breytir eftir fyrirmyndinni miklu. Þeir leita þar athvarfs, og þá mun ekki sakna, heldur njóta þeir hvíldar og friðsællar hamingju. Þar, sem glaumur er og gleði, munu vegfarendur nema staðar sem snöggvast. En þótt Alvaldið sé bragðlaust og tilkomulítið á tungu mannanna og virðist ekki þess vert, að svipast sé um eftir eða á það sé hlustað, er nytsemi þess óþrotleg."

"Verso chi tiene in sé la grande immagine il mondo accorre, accorre e non riceve danno ma calma e pace grandi. Attratto da musiche e bevande prelibate si ferma il viator che passa, ma quel che al Tao esce di bocca com'è scipito! non ha sapore. A guardarlo non riesci a vederlo, ad ascoltarlo non riesci ad udirlo, ad usarlo non riesci ad esaurirlo."

"Chi comprende la Sua grande immagine [della Via], va pel mondo senza doveri, errante straniero che assiste. Libertà, tranquillità, altezza, gioia, sovranità sono i suoi cibi: e pur la Via - descritta - appare arida e scialba. È verso di Lei che si aguzzò lo sguardo di molti, ma essi non La videro; è per Lei che molti stettero in ascolto, ma essi non L'udirono. Ma pur vivevano invariabilmente nella Sua vita."

"da colui che ha in sé la grande immagine tutto il mondo accorre accorre e non ne riceve danno ma calma pace benessere attratto da musica e vivande si arresta il viandante ma la via espressa da parole ha certamente un insipido sapore se la guardi non vale la pena di vederla se la ascolti non vale la pena di udirla ma se la usi essa è inesauribile"

"Chi ha in sé la sua grande imagine (del Principio) Va nel mondo senza doveri Errante straniero che assiste. Libertà, calma, altezza Sono i suoi cibi Non v'è cosa che arresti lui, che va. Eppure la Via, a parlarne Sembra arida e scialba Verso di lei si aguzzò lo sguardo di molti, ma essi non la videro Per percepirla molti stettero in ascolto, ma non l'udirono Eppure mai essi avevan cessato di vivere in lei."

"大象（たいしょう）を執って、天下に行けば、往（ゆ）いて害あらず、安・平・大なり。 楽と餌（じ）には、過客（かかく）止まるも、道の口に出ずるは、淡乎（たんこ）として其れ味無し。 之を視れども見るに足らず、之を聴けども聞くに足らず、之を用うれども既（つ）くすべからず。"

"위대한 형상을 굳게 잡으십시오. 세상이 모두 그대에게 모여들 것입니다. 그대에게 모여들어 해받음이 없을 것입니다. 오직 안온함과 평온함과 평화만이 깃들 것입니다. 음악이나 별미로는 지나는 사람 잠시 머물게 할 수 있으나 도에 대한 말은 담박하여 별 맛이 없습니다. [도는] 보아도 보이지 않고, 들어도 들리지 않지만, 써도 다함이 없습니다."

"Xwegirtina bi Awayę Mezin Hemű tiţt diqedin ű dűr dirin. Dűr dirin ű diqedin bę tade li wan bę, di Aţtiya Mezin de bi cih dibin. Ji bo xwarin ű műzîkę ye Ko ręwiyęn derbasbűyî disekinin. Dema Tao di pencereya xwe de Xuya dibe Ew wisa hűr e, ti tam ję re nîne. Lę binere, nikarî wę bibînî. Lę gudarî bike, dengę wę nayę te Wę bi kar bîne Tu nikarî wę biwestînî"

"Kas Lielo Pirmtēlu spējīgs sevī glabāt, Tam, visa pasaule pati pienāk klāt. Tā tuvojas, un neviens tai nedara ļauna; Tā bauda mieru, aizstāvību un labvēlību. Gan mūzikas skaņas un gardumi vilinoši Var aizkavēt gājēju doties tālākā ceļā, Bet Dao, ja tas kādreiz izsacīts vārdos, Ir maigs un nekāda garša tam nepiemīt. Ja uzlūko to, nekas sevišķs nav saredzams, Ja ieklausās tajā, nekas sevišķs nav sadzirdams, Ja rīkojas tā, kā liek Dao, šai darbībai beigu nav."

"Als je het overzicht bewaart, dan kun je alles bereiken. Alles komt naar je toe, omdat je geen schade aanricht, maar omdat je vrede en geluk biedt. Voorbijgangers komen af op muziek en lekker eten. Een beschrijving van de Tao, daar zit echter kraak noch smaak aan. Je kunt het niet zien, je kunt het niet horen, maar het is wel een onuitputtelijke bron."

"Kto jawi sobą wielkie Tao, do tego przychodzi cały naród. Ludzie przychodzą i on im nie wyrządza szkody. On przynosi im spokój, pokój, muzykę i pożywienie. Nawet wędrowiec u niego się zatrzymuje. Kiedy Tao wychodzi z ust, jest ono przaśne, bez smaku. Jest niewidoczne i nie można go usłyszeć. W działaniu jest niewyczerpane."

"Quem é fiel ao Princípio O mundo submete-se a ele. Submete-se e não é prejudicado E há grande paz. Música e iguarias Fazem o peregrino estagnar. Mas o Tao surge da boca Sem som e sem sabor. Olha-se e nada se vê; Ouve-se e nada se escuta; Usa-se e nunca se esgota."

"Păstraţi în inima voastră permanent marea idee de TAO – şi lumea va veni dornică de înţelepciune la voi. Ea va veni la voi spontan şi va profita de bunătatea voastră pentru a atinge astfel pacea, fericirea şi liniştea. Cântecul şi ospăţul opresc pe drumeţul înfometat ce trece. TAO însă nu are gust, este fără savoare. Privit, nu se poate vedea, ascultat, nu se poate auzi; recurgând la puterea sa, aceasta este însă nesfârşită. TAO este Supremul atotputernic pentru cel înţelept."

"Pentru cel care ține în mâinile sale Marea Imagine (Tao) aste identic cu Tao; lumea întreagă se îndreaptă spre el. Oamenii se folosesc de el și nu suferă nici un rău, ci ajutându-i își află odihna, pacea și alinarea. Muzica și drăgălășeniile îl fac pe oaspetele aflat în trecere să se oprească o vreme. Dar cu toate că Tao, așa cum este, pare fără gust și nu are vreo aromă, cu toate că pare fără valoare și nu este impus, când ăl privești sau asculți, folosirea lui este nesecată."

"Fiind pe Cărarea Tao toate ființele Se îndreaptă către calea firească. Pe Cale sunt armonia, sănătatea, pacea și fericirea. Cel ce gustă din dulceața-i, va vrea să rămână. Dar Calea este cu mult mai profundă, Transcende gustul, nu poate fi văzută, Auzită, simțită sau cuprinsă."

"(Святой) берет великого слона и идет по всему миру. Ходит, но не делает никакого вреда. От удовольствия, спокойствия, тишины и величия дает ему (миру) пищу. Проходящий пришелец остановился. Когда он говорит о Тао, то как просты его слова! (Когда) они произнесены, (то бывают) без всякого вкуса. (Люди) смотрят на него (Тао), но не видят; они слушают его, но не слышат; они употребляют его, но оно не истощается."

"Держусü Великого Образа. Поäнебесная замирает, отмирает, не поврежäаясü. Достигаю Покоя Высшего. Раäостüю весü напитываюсü. Покиäаю приют Самаäхи. Дао, из уст исшеäший, -- о Пресный! -- Он же безвкусен... Вгляäываясü -- не рассмотришü. Вслушиваясü -- не расслышишü. Полüзуясü -- не израсхоäуешü."

"К тому, кто представляет собой великий образ [дао], приходит весь народ. Люди приходят, а он им не причиняет вреда. Он приносит им мир, спокойствие, музыку и пищу. Даже путешественник у него останавливается. Когда дао выходит изо рта, оно пресное, безвкусное. Оно незримо, и его нельзя услышать. В действии оно неисчерпаемо."

"К тому, кто держит Великий Образ, приходит вся Поднебесная. Приходит и не испытывает вреда, находит благополучие, мир, уважение, радость и угощение; забредший путник и тот остается. Дао выходит изо рта, пресное, оно без вкуса. Смотришь на него и не можешь увидеть. Слушаешь его и не можешь услышать. Используешь его и не можешь исчерпать."

"Держись Великого Образа, И Поднебесная к тебе придет, Придет - и знать не будет зла, Всюду будет царить великий мир, Где музыка звучит и яства на столе, Там всякий путник мимо не пройдет. Но слово, которое исходит от Пути, Так блекло! Различишь его едва ли. Смотришь на него - не можешь его видеть. Слушаешь его - не можешь слышать. Пользуйся им - за целый век не исчерпаешь."

"К тому, кто овладел Великим образом, приходит Поднебесная. Приходит - и устраняются бедствия, наступают умиротворение и покой. Музыка и изысканная пища остановят уходящего путника. Когда "Дао" исходит изо рта, оно не имеет запаха, не видимо и не слышимо, но в использовании неисчерпаемо."

"Крепко стоят за основные принципы повсюду в державе и не губят. Прочно вводят в обиход равенство, весьма охотно наделяют пищей. Путешествующий ли, гость ли, нашедший пристанище в общине, или же беглый -- не делали различия! При таких обстоятельствах никого не выявят. Высматривают -- не в состоянии обнаружить. Подслушивают -- не в состоянии разузнать. Прибегают к этому -- не в состоянии довести до конца."

"Держи великий образ. Тогда Поднебесная уходит, а уходя, не вредит. В этом великий мир и покой. Музыка и яства задерживают мимолетного гостя. На Пути то, что выходит изо рта, становится пресным - в нем отсутствует вкус. Смотреть на него недостаточно, чтобы увидеть. Слушать его недостаточно, чтобы услышать. Использовать его недостаточно, чтобы исчерпать."

"К держащему великий образ уходит Поднебесная. Уход к нему не причиняет ей вреда, но приносит мир, спокойствие и благоденствие. Музыка и яства останавливают проходящих странников. Но как же пресно, как безвкусно Дао, когда источается из уст! Глядя на него, в нем не вполне найдешь, чего увидеть; слушая его, в нем не вполне найдешь, чего услышать; когда же пользуешься им, его не исчерпать."

"К тому, кто держит великий образ, стекается вся Поднебесная. Стекается, и ничто не причиняет ей вреда; она в покое, мире и благоденствии великом пребывает. Всюду радость и обильные яства, что путника влекут остановиться и их вкусить. Когда Дао-Путь исходит из наших уст, он пресен и лишен вкуса. Смотришь на него - и не можешь узреть. Слушаешь его - и никак не услышать. Используешь его - и никак не исчерпать его возможностей."

"Tisti, ki je osrediščen v Tau, gre lahko kamorkoli si želi, brez nevarnosti. Vesolje dojema kot harmonijo, celo med veliko bolečino, kajti našel je mir v svojem srcu. Pesem ali vonj dobrega kosila lahko ljudi ustavi in pripravi k uživanju. Ampak besede, ki kažejo proti Tau, se zdijo monotone in brez okusa. Ko ga gledaš, ni ničesar videti. Ko ga poslušaš, ni ničesar slišati. Ko ga uporabljaš, je neizčrpen."

"Håller sin Stora Form Alla passerar bort. De passerar bort oskadda, vilande i Stor Fred. Det är för mat och musik som förbipasserande resenärer stannar. När Tao framträder från dess öppning Är den så subtil, och den har ingen smak. Titta på den, du kan inte se den. Lyssna, du kan inte höra den. Använd den Du kan inte uttömma den."

"Bilge kişi Tao ile birlikte davranır, barışın burada bulunduğunu bildiğinden. Aranıyor olması da bu sebepledir. Konuklar, iyiliksever ev sahibi tarafından sağlanan iyi müzik ve yemeğin tadını çıkarırken Tao’nun tanımı şekilsizmiş gibi görünür, duyulamaz ve görülemez olduğundan. Ancak ne zaman ki yemek ve müzik sona erer, Tao’nun tadı baki kalmaya devam eder."

"У Велике Дао стікаються всі Досконалі. Іди і ти цим Шляхом! Цим ти не можеш заподіяти собі ніякої шкоди, навпаки — досягнеш спокою, гармонії і повноти життя. Особисто я, перебуваючи в недіянні, мандрую в Безмежності Дао. Це — не передати словами! Дао — Якнайнайтонше і Найблаженніше!"

"Chấp đại tượng, thiên hạ vãng. Vãng nhi bất hại. An bình thái. Nhạc dữ nhị, quá khách chỉ. Đạo chi xuất khẩu, đạm hồ kỳ vô vị. Thị chi nhi bất túc kiến, thính chi nhi bất túc văn. Dụng chi bất khả ký."

"Thánh nhân cầm gương lớn, cho thiên hạ theo. Theo mà chẳng hại, lại an ổn, thanh bình. Nhã nhạc, cỗ bàn khi khách về rồi thời hết. Đạo ra khỏi miệng thời nhạt nhẽo như thể là vô vi, không đáng xem, không đáng nghe, nhưng đem dùng thì vô tận."

"Đấng thánh nhân là gương trong trẻo, Soi Đạo trời cho mọi người theo, Ai theo nào hại đâu nào, Lại còn an lạc, ra vào thái khang. Bao nhã nhạc cỗ bàn yến ẩm, Khách đi rồi vắng lặng như không. Đạo Trời ra khỏi tấc lòng, Nói ra ngoài miệng, nhạt không, nhạt phèo. Để mắt nhìn, như chiều chẳng xứng, Lắng tai nghe ngỡ chẳng đáng nghe, Nhưng đem dùng thật thỏa thuê. Muôn nghìn ứng dụng chẳng hề có vơi."