Vận di

"持而盈之，不如其已。 揣而梲之，不可長保。 金玉滿堂，莫之能守。 富貴而驕，自遺其咎。 功成、名遂、身退，天之道。"

"持而盈之不如其己； 揣而銳之不可長保； 金玉滿堂莫之能守； 富貴而驕， 自遺其咎。 功遂身退， 天之道。"

"持而盈之， 不如其已。 而梲之， 不可長保。 金玉滿室， 莫之能守， 富貴而驕， 自遺其咎。 成名功遂身退， 天之道。"

"chi er ying zhi, bu ru qi yi; chuai er rui zhi, bu ke chang bao. jin yu man tang, mo zhi neng shou. fu gui er jiao, zi yi qi jiu. gong cheng shen tui, tian zhi dao ye."

"Qabı ağzına kimi doldursan – aparanda dağılacaq Qab sızırsa – onu doldurmaqdansa qoy boşalsın Bizin itiliyini dəqiqədə bir yoxlasan – kütləşər Həddindən çox itiləsən – yeyilər, yoxa çıxar Hədsiz var-dövləti qorumaq mümkün deyil Rifahı ilə çox öyünənə salamat qalmaq mümkün deyil İşini bitirib kənara çəkilmək – yolu budur"

"По-äобре е нищо äа не вършиш, отколкото äа се опитваш нещо äа напълниш. Ако нещо остро непрекъснато се изполва, то не може äълго äа е остро. Ако натъпчиш зала със злато и яспис, невъзможно е äа я опазиш. Ако богатите и знатните се перчат и наäуват, те канят не еäна беäа. Когато äелото е свършено с успех, твореöът трябва äа си иäе. Така нарежäа Äао."

"Наполняет собою весü мир, не убавляясü и не прибавляясü, и не похоже, что когäа-нибуäü наступит ему конеö. Äействует поäобно молоту кузнеöа, оттачивая сутü вещей, и потому в мире нет ничего постоянного. Ты можешü наполнитü весü äом золотом и äрагоöенностями, но не сможешü их уберечü. Стремясü к богатству, чинам и почестям, ты сам навлекаешü на себя беäу. Истинное äостижение - это освобоäитüся от того, что обычно свойственно человеку. Именно таков Путü Неба."

"Přehnat něco, až to přeteče přes okraj – cožpak není lepší nechat to tak? Vypočítavě něco přeceňovat – cožpak není lepší nevěnovat tomu pozornost? Přeplňovat paláce zlatem a drahokamy, které neuhlídáš, setrvávat v přepychu a urozenosti a dospět tím k vlastní škodě?! Úspěšně završit a jít od toho – to je věčná Cesta Tao!"

"Ctnostný naplňuje, ale kéž by toho nechal! šikovný ostří, ale kéž by nepřeostřil! bohatý plní truhly zlatem a jadeitem, ale stejně je neuchrání mocný má tituly a bohatství, ale stejně jej pýcha zahubí. Je-li dílo dokončeno, odejdi, protože taková je cesta nebe"

"Držeti (něco) a plniti to není jako nechati toho; ohmatávati (něco) a ostřiti to, nemůže dlouho býti uchováno. Zlato a drahokamy plní síň; nikdo nemůže jich uchrániti. Bohat a ctěn, při tom pyšný, sám vyvolává svoji pohromu. Je-li záslužné dílo dokonáno a následovala-li pověst, ve své osobě ustoupiti v ústraní, jest nebes cesta."

"Naplňujeme to, co držíme ač bylo by lépe to nechat být: brousíme špice ač je nemůžeme nadlouho uchovat ostré plníme domy zlatem a drahokamy ač nikdo je nedokáže uhlídat Nestoudný v zámožnosti a postavení sám na sebe svolává pohromu po skončeném díle sám odcházej --- neboť to je Cesta nebe!"

"Chceš-li podržet něco do krajnosti plné, lépe, když toho necháš. Chceš-li podržet něco do krajnosti ostré, nadlouho to nezachováš. Máš-li síň plnou zlata a drahokamů, nic ti ji nemůže uchránit. Máš-li moc a bohatství - a k tomu zpupnost, nemůžeš ujít vlastní zkáze. Dovršit dílo, splnit své poslání a stáhnout se do ústraní - toť cesta nebeského tao."

"Kdo naplňuje (nádobu) přes okraj a brousí (ostří) přespříliš, dlouho je nepodrží.* Když síň je naplněna zlatem a jaspisem, nikdo není s to, aby ji uhlídal. Jsou-li bohatí a vznešení pyšní, sami na sebe přivolávají neštěstí.* Když je dílo dokonáno, (nechť) se člověk vzdálí. V tom je zákon přirozeného tao.*3*"

"Det er bedre at stoppe, før buen er helt spændt. Skærpes bladet for ofte, bliver det lettere sløvt. Et lager af guld og jade kan ingen bevogte. Søg rigdom og hæder, og ulykke vil følge. Træk dig tilbage, når arbejdet er udført. Således gør stjernerne og planeterne på himlen."

"Etwas festhalten wollen und dabei es überfüllen: das lohnt der Mühe nicht. Etwas handhaben wollen und dabei es immer scharf halten: das läßt sich nicht lange bewahren. Mit Gold und Edelsteinen gefüllten Saal kann niemand beschützen. Reich und vornehm und dazu hochmütig sein: das zieht von selbst das Unglück herbei. Ist das Werk vollbracht, dann sich zurückziehen: das ist des Himmels SINN."

"Man kann nicht halten und einfüllen zugleich; Man kann nicht schärfen und tasten zugleich; Man kann nicht haben und wahren zugleich. Eigensucht, zügellos, zeugt Sünde. In Nichtigkeit lebend wirken, vollenden: Das ist die Bahn."

"Ergreifen und zugleich vollgießen, das unterbleibt besser. Betasten und zugleich schärfen, das kann nicht lange währen. Füllt Gold und Edelstein eine Halle, vermag es keiner zu schützen. Reich, geehrt und zugleich hochmütig, beschert sich selbst sein Unglück. Ist Verdienstliches vollendet und Ruhm erlangt — dann sich selbst zurückziehen, ist des Himmels Weg."

"Man darf nicht ein Gefäß überfüllen, wenn man es nur füllen soll. Man kann nicht ein Meßer schärfen und zugleich die Schneide erproben. Sinnlos ist es, Gold und Edelsteine zu sammeln, wenn man sie nicht sicher horten kann. Wer, reich und geachtet, nur sich selber kennt, der zieht sein eigenes Unglück herbei. Wer aber Großes vollbringt und trotz des Ruhms sich bescheiden zurückzieht, der verwirklicht des Himmels Art."

"Wer ein Amt bekleidet und es überschreitet, soll nicht dessen Ende erreichen. Wer in der Probezeit ist und zu scharf vorgeht, taugt nicht als Vorsteher und Volksältester. Mit Gold und Edelstein gefüllte Halle wird keines Mannes Kraft bewahren. Wer Reichtum rafft als Hochgestellter und dazu noch hochmütig ist, zieht selber seinen Sturz herbei. Den Dienst vollbringen, dem Namen entsprechen, sein Selbst zurückstellen: so geht das Oberhaupt den rechten Weg."

"Zugleich ergreifen und vollgießen Läßt sich kein Gefäß. Betasten und schärfen zugleich läßt sich keine Klinge. Gold und Edelstein in offener Halle kann niemand verwahren. Reich, geehrt, und noch dazu hochmütig sein - rufet das Unglück herbei. Wenn das Werk vollbracht ist, sich dann zurückziehen - das ist Weisheit."

"Was man ergreift und anhäuft, wird dadurch nicht wie etwas Eigenes. Was man scharf macht und anspitzt, das kann man nicht lange so erhalten. Gold und Edelsteine im Haus gehortet kann keiner beschützen. Sich mit Reichtum und Wertsachen großtun, das muß man sich selbst als Fehler anrechnen. Etwas leisten und sich dann zurückziehen, das ist Himmelsdao."

"EIN GEFÄSS zugleich ergreifen Und es füllen, muß mißlingen. Können prüfen wir die Klingen, Während wir zugleich sie schleifen? Niemand wird in offner Halle Gold und Jade aufbewahren. Mächtige kommen schnell zu Falle, Wenn sich Macht und Hochmut paaren. Abstehn, ehe es zu spät, Ist, was uns der Himmel rät."

"Αν γεμίσεις υπερβολικά ένα δοχείο, θα ξεχειλίσει. Αν ακονίσεις υπερβολικά ένα μαχαίρι, θα στομώσει. Όταν γεμίσεις ένα ολόκληρο δωμάτιο με χρυσό και νεφρίτη, Δύσκολα θα το προστατεύσεις από τους κλέφτες. Ο πλούτος κι η υπερηφάνεια προκαλούν λάθη. Όμως, το να ξέρεις πότε να σταματήσεις, Είναι ο Δρόμος του Ουρανού."

"To hold and fill a cup to overflowing Is not as good as to stop in time. Sharpen a sword edge to its very sharpest, And the (edge) will not last long. When gold and jade fill your hall, You will not be able to keep them. To be proud with honour and wealth Is to cause one's own downfall. withdraw as soon as your work is done. Such is Heaven's Way."

"Better stop short than fill to the brim. Oversharpen the blade, and the edge will soon blunt. Amass a store of gold and jade, and no one can protect it. Claim wealth and titles, and disaster will follow. Retire when the work is done. This is the way of heaven."

"It is better to leave a vessel unfilled, than to attempt to carry it when it is full. If you keep feeling a point that has been sharpened, the point cannot long preserve its sharpness. When gold and jade fill the hall, their possessor cannot keep them safe. When wealth and honours lead to arrogancy, this brings its evil on itself. When the work is done, and one's name is becoming distinguished, to withdraw into obscurity is the way of Heaven."

"Stretch (a bow) to the very full, And you will wish you had stopped in time. Temper a (sword-edge) to its very sharpest, And the edge will not last long. When gold and jade fill your hall, You will not be able to keep them safe. To be proud with wealth and honor Is to sow seeds of one's own downfall. Retire when your work is done, Such is Heaven's way."

"As for holding to fullness, Far better were it to stop in time! Keep on beating and sharpening a sword, And the edge cannot be preserved for long. Fill your house with gold and jade, And it can no longer be guarded. Set store by your riches and honour, And you will only reap a crop of calamities. Here is the Way of Heaven: When you have done your work, retire!"

"Grasp to the full, are you not likely foiled? Scheme too sharply, can you wear long? If gold and jewels fill the hall no one can protect it. Rich and high but proud, brings about its own doom. To accomplish merit and acquire fame, then to withdraw, that is Heaven's Way."

"Stretch a bow * to the very full, And you will wish you had stopped in time; Temper a sword-edge to its very sharpest, And you will find it soon grows dull. When bronze and jade fill your hall. It can no longer be guarded. Wealth and place breed insolence. That brings ruin in its train. When your work is done, then withdraw! Such is Heaven's ** Way."

"To hold it upright and fill it, Is not so good as stopping [in time]. When you pound it out and give it a point, It won't be preserved very long. When gold and jade fill your rooms, You'll never be able to protect them. Arrogance and pride with wealth and rank, On their own bring on disaster. When the deed is accomplished you retire; Such is Heaven's Way!"

"In filling, if you keep on and on - better to have stopped. In sharpening, if you keep trying - the edge won't last long. When gold and jade fill the halls, no one can guard it all. Rich, famous - and conceited: leading to a downfall self-caused. Achieve successes, win the fame, remove yourself: Heaven's Way."

"Keep stretching a bow You repent of the pull, A 'whetted saw Goes thin and dull, Surrounded with treasure You lie ill at ease, Proud beyond measure You come to your knees: Do enough, without vieing, Be living, not dying."

"To grasp after until full is not as good as stopping. Measure and fit a crossbrace; It cannot last long. If one's hall is filled with gold and jade, it cannot be safeguarded. If one is wealthy and honoured, pride follows; and one gifts oneself with the faults thereof. When the work is done, retire. This is the Tao of heaven."

"Instead of pouring in more better stop while you can making it sharper won't help it last longer houses full of treasure can never be safe the vanity of success invites its own failure retire when your work is done this is the Way of Heaven"

"Fill your bowl to the brim and it will spill. Keep sharpening your knife and it will blunt. Chase after money and security and your heart will never unclench. Care about people's approval and you will be their prisoner. Do your work, then step back. The only path to serenity."

"Let Heavenly Love fill you and overflow in you, Not according to your measure of fulness. Prove it, probe deeply into it, It shall not long withstand you. You may fill a place with gold and precious stones, You will not be able to guard them. You may be weighted with honours and become proud. Misfortune then will come to your Self. You may accomplish great deeds and acquire fame, Retire yourself; This is Heavenly Tao."

"Hold and fill it - No as good as stopping in time. Measure and pound it - It will not long survive. When gold and jade fill the hall, They cannot be guarded. Riches and pride Bequeath error. Withdrawing when work is done: Heaven's Tao."

"To keep on filling is not as good as stopping. Calculated sharpness cannot be kept for long. Though gold and jewels fill their house, no one can keep them. When the rich upper classes are haughty, their legacy indicts them. When one' work is accomplished honorably, to retire is the Way of heaven."

"Rather than fill it to the brim by keeping it upright Better to have stopped in time; Hammer it to a point And the sharpness cannot be preserved for ever; There may be gold and jade to fill a hall But there is none who can keep them. To be overbearing when one has wealth and position Is to bring calamity upon oneself. To retire when the task is accomplished Is the way of heaven."

"Holding and keeping full, had that not better be left alone? Handling and keeping sharp, can that wear long? If gold and jewels fill the hall no one can protect it. Rich and high but proud, brings about its own misfortune. To accomplish merit and acquire fame, then to withdraw oneself, that is Heaven's Way."

"Brim-fill the bowl, it’ll spill over. Keep sharpening the blade, you’ll soon blunt it. Nobody can protect a house full of gold and jade. Wealth, status, pride, are their own ruin. To do good, work well, and lie low is the way of the blessing."

"Filling all the way to the brim Is not as good as halting in time. Pounding an edge to sharpness Will not make it last. Keeping plenty of gold and jade in the palace Makes no one able to defend it. Displaying riches and titles with pride Brings about one's downfall. To retreat after a work well done is Heaven's Way."

"Fill not a vessel, lest it spill in carrying. Meddle not with a sharpened point by feeling it constantly, or it will soon become blunted. Gold and jade endanger the house of their possessor. Wealth and honors lead to arrogance and envy, and bring ruin. Is thy way famous and thy name becoming distinguished? Withdraw, thy work once done, into obscurity; this is the way of Heaven."

"To hold and fill (a vessel) to the full (ying), It had better not be done. To temper and sharpen a sword, Its edge could not be kept (pao) long. To fill the hall with gold and jade, There is no way to guard (shou) them. To be rich, exalted, and proud, This is to invite blame (chiu) upon oneself. When work is done (sui), the person (sheng) retires, Such is the Tao of heaven."

"Hold [a cup] and fill it to the brim; Is it not better to stop in time?* Hammer and sharpen [an edge]; It cannot last long.** Fill a hall with gold and jade; They cannot be protected.*3* He who is rich, honored, and arrogant brings blame upon himself.*4* He who withdraws after achieving success and performing duty*5* adheres to the Tao of heaven.*6*"

"Holding a cup and overfilling it Cannot be as good as stopping short Pounding a blade and sharpening it Cannot be kept for long Gold and jade fill up the room No one is able to protect them Wealth and position bring arrogance And leave upon oneself disasters When achievement is completed, fame attained, withdraw oneself This is the Tao of Heaven"

"Holding a cup while filling it to the brim Is not as good as stopping then and there. Hammering the blade till it is sharp Cannot keep it so for long. Stuffing the hall with gold and jade Does not guarantee it will stay secure. Turning arrogant after gaining wealth and position Brings disaster upon oneself. Retire after achieving one’s goal- That is the Dao of Heaven."

"It is better to desist than to go on grasping at fulness. Handling and sharpening cannot last long. When gold and gems fill the hall none can protect them. Wealth and honour with pride bring their own punishment. When a work of merit is done and reputation is coming, to get out of the way is the Tau of Heaven."

"It is better to desist Than to try to hold it upright and fill it to the brim. Pounded out to a point Its sharpness cannot be long maintained. When treasure fills the hall, No one is able to keep it safe. Those who are arrogant because of station and wealth Bring calamity upon themselves. To retire when the deed is done Is the way (dao) that tian works."

"Asir fuertemente y colmar Vale menos que dejar de hacerlo. Calcular y afilar las armas No significa que se prolongue su cuidado. Atiborrar la gran sala de oro y jade Y no habrá quien pueda custodiarlos. Ser rico y orgulloso. Quizás perderse a sí mismo sea la desgracia. Cuando la obra se completa y la persona se retira, Ése es el Tao del Cielo."

"Más vale no llenar las cosas demasiado. El filo, demasiadoafilado, no ofrece garantía para mucho tiempo. No se guarda bienun salón lleno de ricos metales y piedras preciosas.El rico, si es soberbio, hereda su ruina.Retirarse, acabada la obra y conseguido el renombre, es camino (sabidurídel Cielo."

"Más vale renunciar, que mantener derecho el vaso lleno. Una espada que se afila sin cesar, no conservará mucho tiempo su filo. Una sala llena de oro y jade, no podrá ser guardada por nadie. Quien se enorgullece de sus riquezas y honores, se atrae la desgracia. Retirarse una vez realizada la obra, he ahí el dao del cielo."

"Mejor detenerse en seco que llegar al extremo. Si la hoja está demasiado afilada, el borde se agota. Amasa una tienda de oro y jade y nadie podrá protegerte. Clama por la salud y los honores y le seguirá el desastre. Retirate, cuando el trabajo esté terminado. Este es el camino del cielo."

"Si quieres conservar un bien, añadiéndole más y más, malgastas tu energía. Si quieres usar un instrumento y mantenerlo afilado a la vez, no te durará mucho. Nadie puede proteger Una sala colmada de oro y pedrerías. Ser rico, distinguido y arrogante, atrae la ruina por sí solo. Retirarse una vez acabada la obra, ese es el SENTIDO del Cielo"

"Para mantenerse en la plenitud, ¡cuánto mejor detenersea tiempo! Si continúas afilando y usando la espada, no durará muchotiempo su filo. Si llenas tu casa de oro y jade, no podrás protegerla continuamente. Si acumular riquezas y honores, sólo cosecharás calamidades. Esta es la Ley del Cielo: ¡Retírate una vez realizada tu labor!"

"Pidada astjat püsti ja täis – parem järele jätta. Aina ihuda ja teritada– kaua ei kesta. Koda täis kulda-jaspist – ei jõua kaitsta. Rikkuse-auga uhkustada – siit häda ja õnnetus. Töö tehtud – lähed ära – Taeva Tao."

"كاسه خود را بيش از اندازه پر كنيد؛ لبريز مي شود. چاقوي خود را بيش از حد تيز كنيد، كند مي شود. به دنبال پول و راحتي باشيد؛ دلتان هرگز آرام نمي گيرد. به دنبال تاييد ديگران باشيد؛ برده آن ها خواهيد بود. كار خود ر انجام دهيد، سپس رها كنيد. اين تنها راه آرامش يافتن است."

"On parasta pidättäytyä rikkauden tavoittelemisesta. Alituinen käytteleminen ja teroittaminen kuluttaa loppuun kestävimmänkin kappaleen. Jos talo on jalokiviä täynnä, kuka niitä suojelee? Rikkaus ja kunnia tuottavat huolta sekä ylpeyttä. Vetäytyä takaisin, kun hyvä työ on tehty ja kunnia on lähestymäisillään, — kas siinä taivaan tie."

"Tenir un vase plein, sans que rien découle, est impossible ; mieux eût valu ne pas le remplir. Conserver une lame affilée à l’extrême, sans que son tranchant ne s’émousse, est impossible ; mieux eût valu ne pas l’aiguiser à ce point. Garder une salle pleine d’or et de pierres précieuses, sans que rien en soit détourné, est impossible ; mieux eût valu ne pas amasser ce trésor. Aucun extrême ne peut être maintenu long­temps. A tout apogée succède nécessairement une décadence. Ainsi de l’homme... Quiconque, étant devenu riche et puissant, s’en­orgueillit, prépare lui-même sa ruine. Se retirer, à l’apogée de son mérite et de sa re­nommée, voilà la voie du ciel."

"Il vaut mieux ne pas remplir un vase que de vouloir le maintenir (lorsqu'il est plein). Si l'on aiguise un lame, bien qu'on l'explore avec la main, on ne pourra la conserver constamment (tranchante). Si une salle est remplie d'or et de pierres précieuses, personne ne pourra les garder. Si l'on est comblé d'honneurs et qu'on s'enorgueillisse, on s'attirera des malheurs. Lorsqu'on a fait de grandes choses et obtenu de la réputation, il se retirer à l'écart. Telle est la voie du ciel."

"Peut-on conserver plein ce qui veut déborder? Le tranchant aiguisé ne peut que s'émousser, et aucune salle ne peut être gardée si elle contient or et joyaux. Avoir de l'orgueil pour sa puissance et sa richesse attire l'infortune. Si tu fais de grandes oeuvres, termine-les puis efface-toi. Telle est la loi du ciel."

"Plutôt que tenir et remplir jusqu’à ras bord Mieux vaut savoir s’arrêter à temps. Marteler et aiguiser sans cesse Ne préserve pas la lame. Tout l’or et le jade qui remplissent une salle Ne peuvent être gardés par personne. Qui tire fierté de sa richesse et puissance S’attire le malheur. L’ouvrage accompli Se retirer Tel est le sens de la voie."

"Conserver plein ce qui va déborder, mieux vaut y renoncer. Un tranchant trop aiguisé ne peut rester longtemps affilé. Une salle remplie d'or ne peut être gardée. S'enorgueillir parce que l'on est comblé de richesse et d'honneurs, attire sur soi l'infortune. Lorsque l'oeuvre utile est accomplie et que point la renommée, que la personne s'efface: c'est la Voie du Ciel."

"את צריכה לדעת לעצור מעל פתחו של ספל לא תוכלי למזוג על אוצרות־היתר שום כוח לא ישמור ככול שלהב־חרב חד יותר כך מהר נכהה והתגאות בלי גבול ובלי מימד בחפץ או במעמד יביא צרה על בית תדעי לצאת מיד אחר גמר עמלך זאת חקיקה טבעית של הדאו"

"Jobb az edényt tele nem tölteni, semhogy két kézzel kelljen vinni a túlságosan teli edényt. Ha az éles tárgyat gyakran használják, elveszti az élét. Az arannyal és drágakövekkel megrakott házra senki sem tud vigyázni. Ha a gazdagsághoz és ranghoz dölyf járul, ez romlást von maga után. Ha valaki érdemes munkát végzett, és dicsőséget szerzett magának, az vonuljon vissza, ezt rendeli a Tao."

"Aki tölt színültig: jobb, ha előbb abbahagyja. Aki túl-élesre fen: élét hamar kicsorbítja. Arannyal, ékkővel teli kamra: megőrizni senkise bírja. Kincs, gőg, rang egyszerre: mekkora szerencsétlenség! Alkotni, adni, majd visszavonulni: ez az égi bölcsesség."

"Aki túlságosan megfeszíti íját, az jobban tette volna, ha idejében abbahagyja (a feszítést); aki pedig túlságosan élesre feni (kését), az nem tudja sokáig megőrizni (élesen). Az arannyal és drágakővel teli termet senki sem tudja megőrizni. Aki gazdagságával és előkelőségével kevélykedik, maga zúdít magára szerencsétlenséget. Ha művedet véghezvitted, nyomban vonulj vissza, (mert) ez az ég tao-ja."

"megragad ni és teletöl teni sosem ér annyit mint idejében megállni; az éles penge é lét köszörülve vigyázni sokáig nem lehet azt sem csinálni; arannyal jádéval teli csarnok akárhogy is hamar elvész az is gazdagság tisztesség ágaskodó kevélység magától a veszede lemre visz munkán érdemen túl az én az visszafordul ballag az égi uton"

"Tanácsos felhagyni a gazdagságra való szüntelen törekvéssel. A folytonos használat és állandó köszörülés elkoptatja a legtartósabb tárgyakat is. Mikor a ház tele van ékszerekkel, ki kezeskedhetik értük? A gazdagság és a dicsőséggel velejár a gond meg a büszkeség. Mérsékelni magát, mikor valami jót tettünk és jön nyomában a tisztelet: út a mennyországhoz."

"Jobb, ha nem töltöd a kancsót tele, Akkor fel nem borul; Ha bármit kiélezel, Élét örökre nem tartja meg; Arany és gyémánt gyűlhet rakásra, De nem lesz senki, hogy őrizze kincsed. Ha pöffeszkedsz rangban és vagyonban, Csak bajt hozol magadra. Ha azonban visszavonulsz, feladatod végeztével, A mennybe jutsz."

"A teli kicsordul, az él kicsorbul. Arany, drágakő, őrizni ki tudja? Rang, gőg vesztedet okozza. Végezd munkád, majd vonulj magadba: ez az Ég ÚTja."

"Ha peremig töltöd kancsód, kicsordul, s az agyonköszörült kard: csorba vas. Ki termeiben kincset kincsre halmoz, hiába őrzi háza kapuit ki tisztségére, nagy pénzére büszke, vesztére büszke: elbukik hamar. Ha dolgod elvégezted, állj tovább, ne késlekedj. Az Egek Útja ez."

"Aki túlságosan megfeszíti íját, az jobban tette volna, ha idejében abbahagyja (a feszítést); aki pedig túlságosan élesre feni (kését), az nem tudja sokáig megőrizni (élesen). Az arannyal és drágakővel teli termet senki sem tudja megőrizni. Aki gazdagságával és előkelőségével kevélykedik, maga zúdít magára szerencsétlenséget. Ha művedet véghezvitted, nyomban vonulj vissza, (mert) ez az ég daoja."

"Csordultig töltött kelyhet tartani Nem jó, jobb megállni, mikor teli. Az élesre fent késed Nem marad sokáig éles. Az arannyal, jádéval teli kamra Biztonságát semmi nem szavatolja. A vagyont és hatalmat szerzett gőgje Csapást hoz a gőgös fejére. Célját elérvén visszalép - Ez az Ég Dao-ja."

"Mielőtt a húrt túlfeszíted, jobb, ha elengeded. Ha szerszámod nagyon kiélezed, hamar élét veszted. Arannyal, drágakővel teli terem, nem őrizhető meg sosem. Ha gazdagságot, előkelőséget mutatsz, magadra szerencsétlenséget juttatsz. Amint művedet véghez vitted, vonulj nyomban háttérbe, mert ez az Ég törvénye!"

"Երբ անոթը լի է, այն դժվար է տեղաշարժելը: Ուստի տեղից տեղ շարժելու հաճար անոթը պետք է դատարկել: Եթե անդադար փորձես թրի սրությունը, այն դեռ չօգտագործած կբթանա: Երբ մարդու տունը լի Է ոսկով ու թանկարժեք քարերով, տանտերը չի կարող երկար պահպանել դրանք: Երբ հարստությունը ն փառքը գոռոզամտություն են ծնում, կարող են փորձանք դառնալ մարդու գլխին: Երբ գործն ավարտված է, ե կատարողի անունը սկսել է մեծ պատվի արժանանալ, ժամանակն է հեռանալ: Դա է երկնային Ուղին:"

"Adalah lebih baik untuk membiarkan sebuah wadah tidak terisi, daripada berusaha membawanya disaat penuh. Jika anda tetap mengusap suatu ujung yang telah diasah, ujung itu takkan dapat lama mempertahankan ketajamannya. Jika emas dan kemala memenuhi aula, pemiliknya tidak dapat menjaga keamanannya. Jika harta dan kehormatan membawa kesombongan, menjadikan kejahatan bagi diri sendiri. Jika pekerjaan selesai, dan tidak ada nama seseorang yang tampil berbeda, untuk mundur kedalam kekaburan adalah jalan Langit."

"Betra er að fylla ekki kerið en bera það fullt. Það eyðist, sem handleikið er og brýnt án afláts. Eigi menn fullan sal gulls og gimsteina, fá menn ekki gætt þeirra. Auðlægð og vegsemd vekja metnað, sem leiðir til slysa. Það er er vegur eilífðarinnar að draga sig ekki í hlé, þegar gott verk er unnið og heiður fenginn."

"Chi colma ciò che possiede meglio farebbe a desistere, chi batte a fino ciò che è appuntito non lo mantiene a lungo intatto. Un palazzo colmo d'oro e di gemme non si può conservare, chi si fa arrogante perché ricco e nobile procura da sé la sua rovina. Ad opera compiuta ritrarsi è la Via del Cielo."

"Non si può ad un tempo conservare e riempire; non si può ad un tempo acuire e toccare; non si può ad un tempo passedere e mantenere. L'avarizia interiore significa colpa. Agire, attuare restando nel nulla, tale è la Via."

"nel riempire un recipiente meglio fermarsi prima che trabocchi una lama troppo affilata non mantiene il filo a lungo stanze piene di oro e di giade sono difficili da proteggere se ricchezze e onori sono accompagnati dall’arroganza ne deriva disgrazia ad opera compiuta ritirarsi questa è la via del cielo"

"Mantenere quando si sia riempito sino all'orlo Non è possibile Conservare una lama estremamente affilata Non è possibile. Non si può, ad un tempo, Possedere e conservare. Beni e potere uniti ad orgoglio Preparano da sé la rovina Agire e ritirarsi [ = passare nell'ombra] È la Via del Cielo."

"持して之を盈（み）たすは、其の巳むるに如かず。 揣（う）ちて之を鋭くすれば、長く保つべからず。 金玉、堂に満つるも、之を能く守る莫し。 富貴にして驕れば、自ずから其の咎を遺す。 功遂げ身退くは、天の道なり。"

"넘치도록 가득 채우는 것보다 적당할 때 멈추는 것이 좋습니다. 너무 날카롭게 벼리고 갈면 쉬 무디어집니다. 금과 옥이 집에 가득하면 이를 지킬 수가 없습니다. 재산과 명예로 자고해짐은 재앙을 자초함입니다. 일이 이루어졌으면 물러나는 것 하늘의 길입니다."

"Heke bernedî ta tije bibe ne Wisa baţ e mîna rawestî ű bisekinî. Ű ţűrę pirr ű zęde tűjkirî, zor Berdewam nake. Odeyeke bi zęr ű mircanan miţtkirî Nayę parastin. Payekirina bi mal ű milkan Mirina te bi xwe re tîne. Piţtî bidawîkirina kar, bi paţ de vegere. Ev e Ręçka Ezman."

"Ja to, ko paturēt vēlas, pilda malām pāri, Tas nesaglabāsies. Ja to, ko ikdienā lieto, trin pārmērīgi asu, Tas drīz tiks sadeldēts. Kas lielu telpu ar zeltu un dārgakmeņiem pilda, Tas nenosargās to. Kas, dižciltīgs būdams un bagāts, vēl atļaujas kļūt kundzisks, Tas nelaimi sev gatavo. Ja, uzdevumu veicis, darītājs paiet malā, Tad Dao ir izpaudies."

"Een tot aan de rand gevulde kom, kun je niet dragen. Te scherpe messen zijn snel weer bot. Te veel goud en juwelen kan niemand bewaken. Zeg dat je rijk en belangrijk bent en je roept het drama over je af. Trek je terug als je werk klaar is. Zo ziet de weg van de hemel eruit."

"Kto napełnia nad miarę i ostrzy zbyt ostro, ten nie może długo zachować. Jeśli komnata napełniona jest złotem i jaspisem, to nikt nie jest w stanie jej ochraniać. Jeśli bogaci i wielmoże są dumni, to sami ściągają na siebie nieszczęście. Jeśli sprawa jest zakończona, człowiek powinien odejść. W tym jest prawo naturalnego Tao."

"Manter transbordando, melhor parar. Manter afiando, não vai durar. Uma sala cheia de ouro e jade, não se pode guardar. Ser rico e famoso, e ainda arrogante, por si só leva ao danar. Ao concluir a obra deve-se afastar-se Este é o Tao do céu."

"Căutarea avidă a bogăţiilor nu are valoarea inestimabilă a moderaţiei. Mânuirea şi ascuţirea fără încetare a uneltei o face în final nefolositoare. Un palat plin cu aur şi pietre nestemate expune la pierderea totului. A avea onoruri, bogăţie şi a fi mândru de ele înseamnă a chema nenorocirea. Dimpotrivă, dacă se adună merite nepieritoare, rămâne renumele chiar şi atunci când corpul fizic piere. Aceasta este Calea Supremă a Cerului care conduce la libertate şi înţelepciune."

"Este mai bine să lași vasul gol pe jumătate, decât să încerci să-l cari când e plin. Dacă tot ascuți un vârf ascuțit, vârful nu poate să-și păstreze ascuțișul multă vreme. Când aurul și jadul umplu salonul, posesorul lor nu le poate păstra la nesfârșit. Când bogăția și onorurile duc la aroganță aceasta își atrage răul. Când lucrarea este terminată și numele cuiva devine deosebit, să-l retragi în obscuritate este Calea Cerului."

"Întinderea prea mare a corzii Creiază prea mare tensiune. Ascuțirea prea deasă a uneltei O face curând de nefolosit. Adunarea bogățiilor într-un loc Curând face locul nesigur. A fi mandru de bogății și onoruri Este cauza căderii în disgrație. Înțeleptul se retrage după îndeplinirea faptei. Aceasta este Calea (Tao) a virtuții (Te)."

"Чтобы посуда была наполнена чем-нибудь, нужно держать ее твердо (без малейшего движе­ния) и ровно. Чтобы лезвие наострилось, нужно долго про­должать натачивание. Когда дом наполнен золотом и драгоценными камнями, то невозможно сохранить его в целости. Кто достигнет чести и приобретет богатство, тот сделается гордым. Он легко забудет, что су­ществует наказание (за преступление). Когда дела увенчаются блестящим успехом и будет приобретено доброе имя, то лучше всего удалиться (в уединение). Вот это-то и есть небесное Тао (или естествен­ное Тао)."

"Чем восполнятü, уäерживая, лучше уж äатü иссякнутü. Спрятанное, но острое, -- не утаитü äолго.* Золотом и нефритом выстланные покои -- нет устеречü способных. Богатство, знатностü, наäменностü -- неäуги, к коим стремятся. Дела вершитü, своё отстраняя, -- Путü Неба."

"Лучше ничего не делать, чем стремиться к тому, чтобы что-либо наполнить. Если [чем-либо] острым [все время] пользоваться, оно не сможет долго сохранить свою [остроту]. Если зал наполнен золотом и яшмой, то никто не в силах их уберечь. Если богатые и знатные проявляют кичливость, они сами навлекают на себя беду. Когда дело завершено, человек [должен] устраниться. В этом закон небесного [дао]."

"Можно взять да и наполнить что-либо, но не лучше ли оставить его как есть? Можно расплющить и отточить что-либо, но невозможно надолго сохранить [остроту]. Можно золотом и яшмой завалить палаты, да разве найдется тот, кто сможет сберечь [все это]? Можно осыпать себя драгоценностями и смотреть на всех свысока, но ведь только накличешь беду на себя. Поэтому для успешного достижения цели ты сам возьми да и уступи Небесному Дао."

"Чем удерживать наполненное до краев, Лучше вовремя остановиться. Кто старается наточить острее, Не сохранит достигнутого надолго. Коли золото и яшма заполнили покои, Никому не под силу их сберечь. Тот, кто кичится богатством и знатностью, Сам навлечет на себя беду. Подвиг совершен, слава явилась, а сам скрылся - Вот Путь Небесный."

"Лучше вовремя остановиться, чем наполнить [сосуд] до краёв. Если заточить лезвие до предела, то долго его не сохранить. Покои могут быть полны золота и каменьев, но не найдётся того, кто устерёг бы их. Похваляться богатством и знатностью - значит накликать на себя беду. Добившись успеха - отступай. В этом - Путь Неба."

"Чем захватывать да продвигаться вперед, лучше уж прекратить это! Если плющить да острить, невозможно сохранять крепость. Если золотом и драгоценностями заполнен зал, нет ничего, что было бы способно его охранить; обогащающиеся и спесивые сами навлекут на себя возмездие. Дела доводить до конца, от личного отступаясь, -- принцип естественных законом."

"Удерживают и заполняют его. А лучше бы прекратить это. Куют и заостряют его. Не смогут сохранить долго. Золото и драгоценности заполнили залы. Никто не сумеет уберечь. Если в богатстве и знатности загордился, сам себе создаешь проблемы на будущее. Приходит успех - личность отступает. Таков Путь Неба."

"Наполнить до краев, придерживая, чтобы не разлить, - не идет в сравнение с тем, когда уже пусто. Не сохранить надолго острым то, что натачивают все острее. Когда забита вся палата златом и нефритом, никто не сможет их сберечь. Кто гордится тем, что знатен и богат, сам обрекает себя на несчастье. Дао Неба в том, чтобы успешно завершить свои труды и удалиться."

"Не лучше ли ослабить натянутую тетиву, чем вечно напрягать ее? И даже если бесконечно точить клинок, надолго сохранить остроту его, пожалуй, не удастся. Когда нефритом или золотом наполнен зал, кто сможет уберечь его от вора? Когда богатством или знатностью кичатся люди, не навлекают сами этим ли беду большую? Богатство, почести и слава сгинут прочь, истлеет тело - вот небесное Дао, вот Путь!"

"Napolni čašo do roba in se bo polila. Neprestano brusi nož, in postal bo skrhan. Ženi se za denarjem in varnostjo, in tvoje srce ne bo nikoli odprto. Skrbi, kaj si drugi mislijo o tebi, in postal boš njihov ujetnik. Naredi svoje delo, potem se umakni. Edina pot k jasnosti."

"Att vänta tills allt är mättat är inte så bra som att sluta i god tid. Ett väldigt skarpt slipat svärd varar inte så länge. En rum fyllt med guld och juveler kan inte helt skyddas. Att skryta om ditt välstånd och dina förtjänster får dig på fall. Efter fullgjort arbete, dra dig tillbaka. Detta är harmonins väg."

"Kolaydır fincanı tutmak, taşacak kadar doldurulmadığında. Bıçak daha verimlidir, dayanabileceğinden çok tavlanmazsa. Altın ve yeşimi korumak daha kolaydır, itidalle sahip olunursa. Unvan peşinde koşan kişi, kendi düşüşünü davet eder. Bilge kişi sessizce çalışır ne övgü ne de şöhret arayarak. Yaptığını doğal bir kolaylıkla bitirir ve sonra dinlenir. Tao’nun doğası ve yolu budur."

"Не варто лити воду в повну посудину. І нема сенсу заточувати лезо надмірно гостро. Або, якщо цілий зал переповнений золотом і яшмою, — то хто буде в силах його охороняти? Надмірність у всьому викликає лихо. Коли справу завершено — треба усунутися. Такі закони гармонії, пропоновані Дао."

"Trì nhi doanh chi bất như kỳ dĩ. Sủy nhi nhuệ chi bất khả trường bảo. Kim ngọc mãn đường, mạc chi năng thủ. Phú quí nhi kiêu, tự di kỳ cữu. Công thành, danh toại, thân thoái, thiên chi đạo."

"Giữ mà làm cho đầy mãi, không bằng dừng lại. Mài cho nhọn, cho sắc không giữ được lâu. Vàng ngọc đầy nhà, chẳng thể giữ được. Giàu sang mà kiêu căng, sẽ tự vời tai họa. Thành công, thành danh rồi thời nên lui thân, ấy là đạo Trời."

"Bình nước đầy giữ sao khỏi đổ, Đổ chi đầy quá cỡ chứa chan? Ra công mài nhọn dao oan, Giữ sao cho được vẹn toàn trước sau? Đầy vàng ngọc nhà nào bền bỉ, Quá giàu sang chắc sẽ kiêu sa, Suy vong do đó sinh ra, Nên giờ vinh hiển là giờ thoái lui. Công thành thân thoái lẽ Trời."