Czech
20
"Skoncujme s učeností a bude po starostech! Jedinečné a mnohé navzájem odstraňovat – na co? Dobré a zlé navzájem zahánět – na co? Vždyť čeho se jednou člověk bojí, toho se už nedokáže nebát! Ach, kolik neuvážeností a konce jim není! Davy se valí, vlna za vlnou, jako kdyby chodili s požitkem se zúčastňovat krvavých obřadů v obětních ohradách, jako kdyby chodili s požitkem se zúčastňovat slavnostních jarních obětí na obřadných terasách! Ó, jen já jediný jsem lhostejný a nikam nepospíchám, jako novorozeně co ještě není ani dítětem! Jsem lhostejný, jako kdybych už netoužil se nikam navracet! Davy se pachtí po nadbytku, jen já jediný bychse všeho nejraděj zbavil! Moje myslje jako mysl prosťáčka. Ó, jak je neupřená na nic! Ostatní lidé jsou přemoudřelí, jen já jediný jsem jako zaslepený! Ostatní lidé se pachtí po vědomostech a věcem se chtějí dostat na kloub, jen já jediný jsem zasněný a od všeho odpoutaný! Ó, jak nekonečně klidný jsem, jako oceán, ó, jak vítr na vrcholcích hor, kterého už nic nezastaví! Davy lidí touží mít vše kvůli něčemu, jen já jediný jsem tvrdohlavý, jako kdybych šel hlavou proti zdi! Já jediný jsem jiný než ostatní?! Protože si vážím Matky – Živitelky!"
0
votes
Author
Lao TzuBook
Tao Te ťing
Version: 1