Czech
20
"Necháme-li učení, jsme bez zármutku. Wei s ngo liší se od sebe, jak málo, šen s ngo liší se od sebe, jak velice! Čeho se lid bojí, toho nemožno se nebáti. Jaká spousta, ač nedosáhlo to posud vrcholu! Množství lidu je samá veselost, jako když obětují býka, anebo když vystupují zjara na rozhlednu. Já jediný jak jsem klidný, nemaje doposud známky toho, jako se novorozeně ještě neusmívá. Kterak potácím se semo tamo, jako bych neměl kam se obrátiti! Lidé mají vesměs nadbytek, co já jediný jsem, jako bych byl vše za sebou zanechal. Kterak jest hloupého člověka srdce mým, věru! Jak popleten jsem já! Obyčejní lidé jsou samá osvěta, jen já jsem jako ve tmách, obyčejní lidé jsou vyzkoušeni, jen já jsem těžkopádný. Jak jsem zmítán, jako moře, jak jsem těkavý, jako bych neměl kde stanouti! Lidé mají vesměs, k čemu jsou, jen já jediný jsem zabedněný, jako venkovan. Já jediný liším se od ostatních a tak ctím živící matku."
0
votes
Author
Lao TzuBook
Tao Te ťing
Version: 3