Quotes in Czech
81 quotes available in this translation
1
"Tao co se dá povědět už není to Tao Jméno, co se dá jmenovat už není to jméno --- nebo: v nebytí jména je počátek nebe a země a bytí jména je matka všech věcí proto: nahlédneme do jeho tajemství když o ně nestojíme a zhlédneme jenom vnějšek když se po něm pídíme Jsou dvě různá jména toho co ze stejného vlastně vzešlo co shodně nazveme: Prvopočátek a Prvopočátek prvopočátku --- to je brána k veškerému tajemství!"
2
"Jakmile všichni uznali krásné krásným už tu bylo ošklivé jakmile všichni uznali dobré dobrým už tu bylo i co bylo nedobré Tak rodí se bytí z nebytí tak nemožné se snadným se doplňuje tak srovnává se dlouhé s krátkým k sobě se kloní vysoké s nízkým k sobě se druží zpěv a doprovod tak po sobě jde to v předu s tím, co je zpět Proto: Světec se oddává dílu nečinnosti a hlásá učení beze slov a přece tu všechno žije a on se jich nezříká: dává jim žít, ale nevlastní je pracuje s nimi a pro ně, ale nežádá si je a netrvá na ničem z toho, co dosáhl a jen tak to neztratí!"
3
"Nepovyšujte moudré a lidé se nebudou svářit nepřeceňujte nedostupné zboží a lidé se nedají na lup neohlížejte se příliš po věcech žádoucích a nezanesete do lidských srdcí nepokoj! Spravování světcovo vypadá tak: vyprázdní srdce lidí a naplní jim břich oslabí jejich vůli posílí skelet --- a lid bude navěky bez poznání a bez žádosti takže i vědoucí se neopováží cokoliv učinit! Světec nebude dělat nica přece všechno jím bude řízeno"
4
"Tao je nádoba jež prázdná je nevyčerpatelná aniž je třeba ji kdykoliv znovu naplnit tak širá a tak hluboká jak byla by rodičem veškerých věcí: v ní všechno ostré se udělá hladké a všechno těžké se udělá lehké a všechno slepé tu prohlédne a všechno složité se zjednoduší --- tu chladnou jako věčnostnevím, kdo ji kdy zrodil a kde"
5
"Nebe a země nemají takzvaný vztah k lidem všechny věci jsou jim jen věchtoví psi Ani Světci nemají takzvaný vztah k lidem a lidstvo je jim jen smečkou věchtových psů Ten prázdný prostor mezi nebem a zemí se zdá být jak flétna s její neúdolnou prázdnotou jak měchy jež každým pohybem jen víc a víc vydávají Řečnění přemnohé znamená vyčerpání kolikeré Nevyrovná se tomu, co se uvnitř zdrží!"
6
"Magický duch údolu, ten nikdy neumírá --- to se jmenuje:2 Tajemná samička1 Brána Tajemné samičky ta se jmenuje:2Kořen nebe a země1 jenž zdá se tu býti nekonečně v užití mimovolném"
7
"Nebe je neskonalé země věčně trvá Nebe a země jsou věčné, jsou neskonalé jak nežijí pro sebe samé Proto mají schopnost dlouhého života Proto Světec staví se dozadu, i když je v předu staví se mimo, i když je v tom jen proto, že nemá soukromí může se jeho soukromí opravdu naplnit!"
8
"Nejvyšší dokonalost se podobá vodě, nebo voda ve své dokonalosti prospívá všemu, aniž s čím zápolí a přebývající v tom, co je všemu protivné, tak jest nejblíže Tau Dokonalost bytu je v půdě Dokonalost srdce je v čirosti Dokonalost soužití je ve vztahu k lidem Dokonalost řeči je v poctivosti Dokonalost vlády je ve spravování věcí Dokonalost jednání je v schopnosti Dokonalost vycházení je v časnosti neboť co nezápolí - nechybí!"
9
"Naplňujeme to, co držíme ač bylo by lépe to nechat být: brousíme špice ač je nemůžeme nadlouho uchovat ostré plníme domy zlatem a drahokamy ač nikdo je nedokáže uhlídat Nestoudný v zámožnosti a postavení sám na sebe svolává pohromu po skončeném díle sám odcházej --- neboť to je Cesta nebe!"
10
"Vezmi svou neklidnou duši a obejmi všechno v jediném a nic vás nerozdělí! Chovej svůj dech až bude nejvláčnější a budeš jak dítě! Očisti od všeho své hlubší zření a budeš bez kazu! Miluj lid a spravuj zem a nikdo tě nebude znát! Nech se otvírat a zavírat nebe a zůstaň povahou samička Bude ti patrné a zřejmé na světě vše a nečiň nic! Dát život --- živit jej život dát --- nevlastnit něco dělat a nespoléhat být nad jinými, ale neřídit --- tomu se říká: 2 tajemná síla cesty"
11
"Třicet paprsků je dohromady kolo ale teprve to nic mezi nimi přivodí smysl a účel kola! Hrnčíř roytáčí kruh, aby vyrobil nádobu ale teprve to nic v ní přivodí smysl a účel nádoby! Tešeme dveře a okenice, abycho zbudovali dům ale teprve to nic v něm přivodí smysl a účel domu! Tak v tom, co je, záleží prospěch a v tom, co není, je účel a smysl"
12
"Patero barev oslepí oko člověka patero tónů ohluší ucho člověka patero chutí otupí ústa člověka štvanice a lovy poblouzní jeho srdce nedostupné zboží pokřiví jeho činy Proto: světec se věnuje svému nitru nevěnuje se svým čivům nebo se vždy jedno opouští, abychom získali druhé"
13
"Lidé jsou celí bez sebe přízní jako nemilostí postavení nás bolí jako naše tělo Co to znamená, že jsou lidé bez sebe stejně přízní jako nemilostí? Přízň se prokazuje dolů a ti, kdo jí dosáhnou, jsou celí bez sebe a ti, kdo ji právě ztratili, jsou také celí bez sebe, což znamená, že jsou lidé bez sebe stejně přízní jako nemilostí! Co to znamená, že nás naše postavení bolí jako naše tělo? Cítíme mnohou bolest od toho, že máme tělo, neboť kdybychom je neměli, jakou bychom mohli ctít bolest? Proto tomu, kdo cení svět jako své tělo, může být tento svět svěřen! Tomu, kdo miluje celý svět jak sebe sama, může být svět vložen do rukou!"
14
"Hledíce na ně nevidíte je Jeho jméno je: nevýraznost Naslouchajíce mu neslyšíte je Jeho jméno je: nezřetelnost Sahajíce po něm nenahmatáte je Jeho jméno je: nepatrnost Tyto tři vlastnosti se vzpírají skoumání a proto splývají vjedno Co svrchu není jasné co zdola není temné tak donekonečna se opětující se nedá pojmenovat až se znovu zas vrátí k věcí nebytí Pak se tomu říká bez tvaru tvar bez věci podoba Říká se tomu nejasné zdání a jdeš mu vstříc a hlavu nespatříš a jdeš za ním a zadek nespatříš Tak se držte Cesty starověku abyste ovládali bytí dneška neboť schopnost poznat i samé počátky minulosti znamená: základ a osnova Cesty Tao"
15
"Ve starověku nejlepší správci znali nejtajnější umění měli nejhlubší vědění sami tak hlubocí, že je nabyli s to pochopit A že je nejsme s to pochopit to nás odsuzuje k tomu, jak se jevili: obezřelí jako ten, kdo v zimě přechází zamrzlou řeku a podezíraví, jako by jim pořád cos hrozilo ze všech stran a přísní jak při uvítání host a sdílní jak tající led a prostí jak samorost a prostorní jak údolí hor a kalní jak zvířený proud Kdo jiný se dokáže kalný ztišit do úplné čistoty? A nehybný po věčném pohybu dojít až k plnosti života? Kdo ovládá ten způsob Taa nežádá si nikdy úplného naplnění a jenom to, co si nepožádalo naplnění může být jakkoli ošuntělé a přece vždy znovu a znovu dokonale ukončené!"
16
"Spějte k nejzazší prázdnotě a trvejte v naprostém klidu! Tu všechny věci začaly být a vidět je, jak sem se vracejí - jakkoli rozkvetlá každá se ke svým kořenům vrátí a tomu návratu ke kořenům se říká: Klid což znamená: Naplnit osud a naplnit odud znamená: Věčná dannost a poznat dannost znamená: Prozíravost Neboť kdo nepozná dannost slepě si přivodí neštěstí Ten, kdo zná dannost přijímá a kdo přijímá je všeobecný a a všeobecné je královské a královské je nebeské a co je nebeské, je Tao - Tao je věčné! Toho pak ani smrt nemůže ohrozit!"
17
"O tom nad všemi prvním ti dole vědí jen, že je, s tím po něm druhým se cítí spřízněni a chválí ho, ještě dalšího se bojí, a posledním z nich opovrhují! Neboť kde nebylo důvěry dost je nevěra! Ať jako z veliké dálky sem doznívají vzácně slova - a dílo bude vykonáno a věcem se bude dařit a lidé si budou přitom říkat: žijeme po svém!"
18
"Ve chvíli, kdy se tratí Velká Cesta nastoupí takzvaný vztah k lidem a takzvané vědění, nastane Veliký Podvod Ve chvíli, kdy se rodiny přestávají snášet nastoupí takzvaná pieta Ve chvíli, kdy ve státě zavládne temno a země země spjeje k rozvratu nastupují loajální a věrní poddaní"
19
"Odložíte-li moudrost a zbavíte se vědění stokráte na tom vyzíská lid! Odložíte-li vztah k lidem a zbavíte se ziskuchtivosti zmizí loupež a hrabivost! Leč na tom trojím založit kulturu to nestač í, třeba je přidat něco k čemu se lidé mohou vracet: jednoduchost napohled i vnitřní prostoru málo zájmů, žádosti žádné!"
20
"Ustaňte s učením a konec je strastem! Copak je rozdíl mezi souhlasem ngo a souhlasem wej? Jaký je rozdíl mezi wej dobrem a ngo zlem? Nedá se nebát čeho se všichni bojí Ó, je to spoušť a konce jí není! Mnoho lidí se stále usmívá jako když vedou býka k obětišti jako když stoupají na terasy o jarních slavnostech jen já jsem ke všem netečný jak dítě, jež dosud nedalo znamení jak novorozeně, které se dosud nerozesmálo sem tam se potácím sem tam jako bych neměl kam jít! Všichni mají víc než dost jen já jak bych všechno ztratil Mám duši idiota tupou, tupou hlavu z ostatních to zrovna svítí já jediný mám v hlavě tmění všichni tak čilí zvídají jen mně je trudo, těžkko Zmítán a smýkán tak jako na moři nahoru dolů, dolů a nahorů jak bych se neměl čeho zachytit! Ostatní všichni mají k čemu být jen já jsem hloupý a k ničemu! Já jediný jsem jiný dávaje přednost té krmi kterou skýtá Matka!"
21
"Uzpůsobení Velké Síly neboli Te záleží v tom, jak sleduje Cestu neboli Teo Cesta je utvářena do nepostižitelnosti a do nezřetelnosti Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti ve vás jsou všechny formy! Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti ve vás jsou všechny věci! Ó mlhavosti Ó temnoto ve vás se tají všeho podstata! A je to podstata nanejvýš pravá a v tom je důkaz a důvěra neboť od starověku až po dnešek se jeho jméno neztratilo, zůstává ono vidělo počítek věcí všech Odkud známe podobu počátku věcí? Od něho!"
22
"Neplné se stává plným křivé se přímí prázdné se plní zašlé se s novým střídá málo se množí mnoho tratí tak objímá Světec všechno v jedném tak stávaje se světu vzorem: nestaví sebe na obdiv a tak je jasný sám sobě nepřitakává a tak je zřejmý nechvástá se a proto má úspěch nechválí se a proto vyniká nikdy se s nikým nesváří a proto se nikdo nemůže svářet s ním Co steří říkali: Neplné se stává plným! Je to snad prázdný tlach? Neboť se opravdová plnost dosahuje jen návratem k ní!"
23
"Zdrženlivost je v řeči přirozená, neboť ani vítr neduje po celý den a ani liják celý den netrvá. A kdo je působí? Přece Nebe a Země! A jestli ani samotné nebe a sama země nemohou působit stále, jak potom člověk! Tak ti, kteří chtějí užívat Tao: tam kde najdou Cestu Tao, shodnou se s ní, tam kde působí Síla Te, shodnou se sní, tam kde obojí ztratí, shodnou se s jejich ztrátou! Shodnou-li se s Cestou, ta je ráda, že je má, shodnou-li se s působením Síly, ta je ráda, že je má, shodnou-li se s jejich ztrátou, ztráta je ráda, že je má! Neboť kde nebylo důvěry dost je nevěra!"
24
"Kdo stoupá si na špičky nestojí pevně, ten kdo se rozkročí nejde ten kdo na sebe sama hledí nic nevyzařuje, kdo sám sobě přitakává nezřetelný je, ten kdo se chválí nic nevykoná, ten kdo je pyšný nikoho nepřekoná, o tom, jak se má k tau můžeme říct: přes míru se krmí přes míru se činí to si každý oškliví! A proto: ten kdo je v tau ten na tom netrvá!"
25
"Co v nejasné změtenosti přece úplné co předešlo zrodu Nebe i Země tiché prázdné tak samo bez hnutí cestou dosahující všeho aniž mu cokoliv hrozilo zánikem mocné být Matkou světa A nevědouce jak to jmenovat značíme je Tao a kdybych musil já bych mu řekl Velkost neboť velkost to znamená vycházet neboť vycházet to znamená jít dál a dál neboť jít nejdál znamená se vracet! Proto: Tao je velkost Nebe je velkost Země je velkost i král je velkost- ty čtyři velkostiiii obsahuje universum král zaujímá místo jedné z nich: tak člověk se řídí Zemí Země se řídí Nebem Nebe se řídí Taem Tao se řídí samosebou!"
26
"Těžkké je kořen lehkého klid je pánem činnosti Z té příčiny: Na povchodu celý den Světec se nevzdálí od vozu s nákladem a když se mu nejskvělejší výhled skýtá on zůstává sedddět klidně jak vlaštovka a povznesený! Co si má počít vládce desetitisíce vozů, jemuž se zdá svět lehčí, než je on sám, bere-li na lehkou váhu ztratí ten základ, o nějž se opírá a přespříliš činorodý ztratí svou vládu!"
27
"Kdo umí chodit nezanechá stopy, kdo umí mluvit nedopustí se chyb, kdo umí sčítat nepotřebuje počítadlo, kdo umí zavřít bez zámku bez závor nedá otevřít, kdo umí spoutat bez provazů bez uzlů nepustí Z té příčiny: Světec, kterému dáno je, že umí spasit lidi nepovrhuje pro to lidmi Světec, kterému dáno je, že umí pomáhat všem nepovrhuje pro to těmi bytostmi a věcmi Tomu se říká skrytá osvícenost! Proto je ten kdo umí učitelem toho kdo neumí a ten kdo neumí je potřebou pro toho kdo umí Kdo si neváží svého učitele kdo nemiluje co je mu potřebou velice bloudí přes všechno vědění Tomu říkám nejdůležitější umění!"
28
"Ten kdo zná mužskost a podržuje si svou ženskkkoost stává se říčním údolem země Ten kdo se stane údolem země od toho nikdy neodchází Síla Te a on se poznovu vrací do stavu dítěte Ten kdo zná bílé a podržuje si přitom i černé stává se příkladem všech Ten kdo je příkladem všech od toho se nikdy neodvrací Síla Te a on se opětovně vrací k nekonečnému Ten kkdo poznal slávu a podrží si i svou hanbu stává se údolem celé země Ten kdo je údolem celé země má vždycky Síly Te sdostatek a poznovu se vrací ke stavu prostoty Až tam kde se původní prostata rozpadá tam vzniká nástroj a užije-li tohoto nástroje Světec povstává najvyšší mezi úředníky Proto velký řezbář stejně jak správce země vlastně neseká a vlastně nespravuje!"
29
"Kdo nakládá se světem chtěje ho získat vidím, že neuspěje Nebo je svět nádoba magická s níž takto nakládat nelze! A kdo s ní tak nakládá, prohraje a kdyby se jí i zmocnil, ztratí ji! Tak jedni jdou jiní je následují jedni zhluboka dýší jiní popadají dech jedni sílí jiní slábnou jedni na sebe berou jiní se překocují Proto se Světec vzdává nemírnosti vzdává výstřednosti vzdává povýšení!"
30
"Kdo skrze Tao slouží páná lidí neznásilní zbraní svět neboť se jeho dílo rádo vrací zpět Kde vojsko přebbývá tam rodí se trn a hloží za vojskem v sledu s jistotou zlá léta jdou dobrý vůdce si vezme kořist vítěznou a dost násilím netěží víc- zvítězil, aniž se chlubí zvítězil, aniž se činí soudcem zvítězil, aniž se tím pyšní zvítězil, že nebylo zbytí zvítězil, a není násilník! Neboť co do síly roste to stárne a tomu se říká Necesta a Necesta se brzy končí"
31
"Ani ty nejlepší zbraně nejsou nástroje zna- menající štěstí. Všichni je vesměs nenávidí, a proto ten, kdo má Tao, při nich netrvá. Urozený muž doma váží si místa po levici, ve zbrani si váží místa po pravici. Zbraně jsou nástroje, jež neznamenají štěstí, nejsou to nástroje urozeného muže! I když jich použije,že jinak nemůže,má stejně pokoj a mír za cosi vyššího. A i když zvítězí, nepřikládá tomu kladnou hodnotu! Neboť kdo by v tom viděl něco dobrého, to by byl člověk, kterého zřejmě těší zabíjet! Ovšem ten, koho těší zabíjet, nemůže potom dosáhnout svých záměrů se svě- tem! Tak při šťastných konáních se dává přednost levici, při nešťastných konáních se dává před- nost pravici. A křídelní velitelé se řadí vlevo, hlavní velitelé se řadí v pravo. Říká se, že jest jim prokazovat obřady smuteční! Neboť maso- vého zabíjení lidí jest želet a hořce je oplakat. A vítězství v bitvě jest vítat obřady smutečními!"
32
"Tao, které je stálé a věčné nemá jméno je to samorost, jenž je tak malý, a přece nic na světě se nedá nad něj povýšit! Kdyby vévodové a králové byli s to se jej držet všechno by se jim samo podřizovalo nebe a země by se spojily aby seslaly sladkou rosu lid by sám od sebe srovnal aniž by čekal na rozkaz! Jakmile se však samorostzačne opravovat objevují se různá jména a jak jsou tu již ta jména je třeba vědět kde se zastavit! Víme-li kde se zastavit možná se vyhneme tomu, co nám jinak hrozí Tao se má k světu jako se mají veliké řeky a moře k údolním potokům!"
33
"Moudrý,kdo rozumí druhým osvícený, kdo rozumí sobě Kdo druhé přemáhá, je silný kdo sebe přemůže, je mocný Kdo zná mít dost, je bohatý Kdo prosadí svou, má vůlí Ale jen tan, kdo nepřestane být čím je ten přetrvá a dlouhý věk má kdo ani v smrti nezajde!"
34
"Veliké Tao se rozlévá do všech stran může jít vlevo, může jít vpravo Všechny věci díky jemu žijí ono se žádné nezřekne a když všechno vykoná nečiní z toho nároků a pečuje o všechny věci a nevládne jim nikdy si ničeho nežádá a tak se dá nazvat nejmenším! Všechny věci k němu tíhnou nevládne jim a tak se dá nazvat největším! A protože se nikdy samo nečiní velkým dovrší takto svou velikost!"
35
"Ten kdo je příklad a symbol za tím jde svět přichází on neublílží to je veliký klid to je hudba a krmě i poutník se staví v tom domě Tao, jak vychází z úst je bez chuti, mdlé nebvisitelné je neslyšné a nevyčerpatelné!"
36
"Co má se utáhnout musil předtím někdo roztáhnout, co se má oslabit musil předtím někdo posílit, co se má zničit musil předtím někdo vybudovat, co se má ukrást musil předtím někdo dát! To znamená, že je cos v samém zárodku dáno jasné! Křehké a měkké přemáhat tvrdé a silné! Ryby se nemá vytahovat z tůně Nabroušené nástroje státu se nemají stavět lidem na oči!"
37
"Tao, které je stálé a věčné nedělá nic a přece jim nic nezůstane nezasaženo! Kdyby vévodové a králové byli s to se jej držet vše co by se měnilo samo A to, co by samo proměnilo opět chtělo cokoli činit zadrželi bychom bezejmeným samorostem Neboť bezejmený samorost ten je bez chtění a co je bez chtění, sahá po klidu a svět se ustavuje sám!"
38
"svrchovaná Síla svou Sílu neprojevuje a proto ji má Nedokonalá Síla neopomeneme svou Sílu projevit a vůbec ji nemá Svrchovaná síla nečiní nic a nic není, co by nezasáhla Nedokonalá Síla činí leccos a vždy něco zůstane, co nezasáhlá Svrchovaná Humanita činí leccos a nic není, co by nezasáhla Svrchovaná Povinnost činí leccos a vždy něco nezasáhla Svrchovaný Ritus činí leccos ale když nedojde odezvy vrhá se napřed s obnaženými pažemi Tak po ztrátě cesty Tao se obracíme k Síle Te po ztrátě Síly Te se obracíme k Humanitě po ztrátě Humanity se obracíme k Povinnosti po ztrátě Povinnosti se obracíme k Ritu ritus je pouhá slupka loajálnosti a spolehlivosti a počátek rozvratu Předpovědi jsou n stromu Taa pouhý květ a počátek hlupáctví Z té příčiny: veliký muž se obírá dužinou a nelpí na slupce obírá se plody a nelpí na květech zbavuje se těch druhých, aby podržel prvé!"
39
"Jsou věci, jež zdávna dosáhly celosti: Nebe dosáhlo celosti ve své čistotě Země dosáhla celosti ve svémspočinutí Duchové dosáhly celosti ve své duchovosti Udolí dosáhlo celosti ve své plnosti Bytosti dosáhly celosti ve svém rození Vévodové dosáhly celosti ve své příkladnosti To vše jsou plody celosti! Kdyby nebe nemohlo dosáhnout čistoty mohlo by se roztrhnout Kdyby země nemohla zpočinout hrozil by její zánik Kdyby duchové nemohli dosáhnout duchovosti hrozili by jejich zaniknutí Kdyby údolí neměla svou plnost hrozili by jim vyschnutí Kdyby bytosti se nemohli rodit hrozilo by jim vyhynutí Kdyby vévodové a králové tratili svou vznešenou povznešenost hrozilo by jim svržení A tak je skromnost základem vznešenosti a nízké klade základ povznesení! Z té příčiny vévodové a králové se sami zovou sirotami a opuštěnými a neblahými! Nečiní se zde skromnost základem? Není tomu tak? Proto: Vypočti po čístech celý vlz a nedá to vůz! Neboť tamti si nepřáli zvonit jek vzácný nefrit ale sypat se jak prostý štěrk!"
40
"Pohybem Cesty Taa je pohybem zpátky Vlastností cesty Taa je měkkost A všechny věci, co jich je na světě rodí se z bytí bytí rosí se z nebytí"
41
"Slyší-li velcí o Cestě hned pílí po ní Slyší-li prostřední o Cestě kolísá zda je či není Slyší-li malí o Cestě nahlas se Tomu smějí A nebyla by to ani Cesta kdyby se jí nesmáli- proto je takové úsloví: Nejsvětlejší Cesta je ta, která se zdá temnou ta Cesta, jež jde k nám, se zdá ustupovat nejpříjemější Cesta vypadá, jako by byla v úzkých Největší čistota je ta, jež vypadá poskvrněná Nejmocnější Síla vypadá nedostatečná Nejpevnější Síla vypadá ochable Prostá pravda je ta, která vypadá jak zrada Velký čtverec už jako by neměl rohy Veliká nádoba je pozdě hotova Veliký hlas se málo slyší veliký zjev nemá tvar Tao se skrývá v bezejmení Jediné Tao se umí dát a dokonat"
42
"Tao rodí jedno jedno rodí dvě svě rodí tři tři rodí vše Všechno nese Jin a objímá Janga a plní se dechem Čchi snoubí se v harmonii Lidem jsou protivné siriba a opuštěnost a neblahost leč králové se jimi titulují neboť tak se věci mají: ty jež zmenšujeme, přesto nabývají ty jimž přidáváme, přesto ubávají Učím jen to co učili jiní: Najděte mi tyrana, jenž nedostal svou smrt a já ho učiním svám mistrem a učitelem!"
43
"Z celého světa nejslabší přemůže i to nejsilnější Nebytí vnikne i tam, kde není mezery a z toho vím, že má prospěch i to, co nečíní nic ovšem zřídka se dosáhne na tomto světě bez slov naučení prospění bez činu"
44
"Co je nám bližší sláva, nebo život? A co je víc život, anebo zboží? A co je horší nabýt, či ztratit? Proto: kdo nejvíc skrblí zaplatí nejdráž! Kdo nejvíc schraňuje ponese nejtěžší ztráty! A kdo zná míru nedojde úhony Kdo ví kde zastavit tomu nic nehrozí- tak bude věčný"
45
"Největší dokonalosti jako by se něčeho nedostávalo leč její užívání tím není postiženo Největší plnost je stále jakoby prázdná a její užití je přece nekonečné Největší přímočarost jako by se kroutila Největší dovednost jako by byla hloupá Největší výmluvnost jako by se zajíkala Tak pohybem přemáháme chlad a klidem přemáháme žár- čistotou a klidem se pořádá svět"
46
"Když platí ve světě Tao cestovní kkoně posílají hnojit pole Když neplatí ve světě Tao pěstují váleční koně i za valy Neboť není většího neštěstí než neznat míru a není horšího omylu než chtít získat víc A proto: spokojenost z poznání své míry vzešlá je spokojenost trvalá a věčná!"
47
"Ani nevyjdeme ze dveří poznáme svět ani nevyhllédneme z oken uvidíme Cestu nebe neboť kdo nejdál vychází zpravidla nejméně pozná A proto: Světec, ten věděl, aniž kam cestoval pojmenoval, aniž se rozhlížel a vykonal dílo, aniž přiložil ruku k dílu!"
48
"Pěstování učenosti záleží v každodením přidávání Pěstování Taa záleží v každodením zbavování se a ubývání Tak se zbavujem opětovně až posléz dospějeme k nečinnosti: nic nebudeme činit a nic nezůstanne nevykonáno- neboť se svět získá nekonáním neboť žádné konání nestačí získat svět!"
49
"Světec není stálé srdce svým srdcem činí srdce všech: a dobrým činí dobro a nedobrým též činí dobro- nebo takové je ddobro Síly Te! A k upřímným je upřímný a k neupřímným je též upřímný- nebo taková je upřímnost Síly Te Tak Světec přebývá v světě v úzkosti bez přestání že svět zvíří ajeho srdce zakalí a zatímco všichni uši a oči ke všemu straží on z toho nevnímá noc jak dítě!"
50
"Ten, jenž se právě rodí ten už umírá jestli je třinácte stoupenců životaa je také třinácte stoupenců smrti a z žijících lidí je také třinácte těch co jsou na cestě k bodu smrti! Z jaké příčiny? Protože ve svém žití užívají života přespříliš bohatě! Říká se, že ti, kdož umějí nakládat se životem, na cestách po souši nepotkají nosorožce ani tygra a ve válce je nezasáhne žádná zbraň. Nosorožec nemá kam zarazit svůj roh, tygr nemá kam zatnout svůj spár, zbraň nemá, kam by vnořila své ostří! Z jaké příčiny? Protože tito lidéé si s sebou nenesouu svůj bod smrti!"
51
"Tao dává život Te jej živí věci tomu dávají tvar okolnosti dotváří vše- tak každá z věcí Tao ctí a váží si Te Ta úcta k Tau a vážnost k Te přítom nejde z nějakého příkazu leč je tu co trvalá a věčná přirozenost! Tao dává život Te je živí dává mu růst chová jej dodává mu stálosti dotváří jej stará se o něj a chrání Tak život dát, a nevlastnit jej pracovat pro něj, ale nezakládat si na tom pěstovat ho, ale nevládnout mu- to se vše nazívá:mystické Te!"
52
"Svět má svůj počátek jejž považujeme za Matku světa a kdo pozná matku přec poznává i její děti a známe-li děti a nespustíme se matky ani smrt nás nemůže ohrozit! Zataras průchody a uzavři brrány a na celý život uchováš svou sílu! Otevři průchody a vrhni se do díla a po celý život není ti pomoci! Tak kdo vidí i to, co je nepatrné ten je jasnozřivý, kdo se drží své slabosti ten je pevný kdo užívá Jeho paprsků vrací se až ke Světlu a nevystaví svůj život zmaru to jest-uvykne věčnému trvání!"
53
"Kdo z nís má byť jen špetku vědění, půjde po vel ké Cestě a bude se srachovat, aby se nedal cestou křivou. Velká Cesta je hladká, je rovná, jenže lidé chodí rádi postranými cestičkami: dvůr má ta nejvýstavnější schodiště pole jsou zcela zaplavena sýpky zejí prázdnotou lidé se oblékají do pestrých výsivek nosí nabroušené zbraně holdují pití a jídlu a hromadí nadbytečné statky! Toto je obžerství a loupež, to není Cesta!"
54
"Kdo uměl postavit toho nesvrhnou Kdo se uměl podržet toho se nezřeknou Synové a vnuci mu nepřestanou s obětmi! Pěstujete-li to ve své osobě působení Síly Te dosáhne opravdovosti Pěstujete-li to v rodině působení díly Te začne přesahovat Pěstuje-li to v obci působení Síly Te se stane trvalým Pěstujete-li to ve státě působení Síly Te se stane hojným Pěstujete-li to v celé zemi působení Síly Te se stane všeobecným! Proto: Skrze osobu nahlížej osobu! Skrze rodinu nahlížej rodinu! Skrze obec nahlížej obec! Skrze stát nahlížej stát! Skrze zemi nahlížej zem! Čím rozumím světu takovému, jaký je? Jen Tím!"
55
"Hojnost plná Síly Te se rovná rudému novorozeněti jedovatý hmyz je nebodne divá zvěř neschvátí dravec neunese a kosi má slabé a měkké svaly a přece se pevně drží ještě nic netuší o spojení samce se samičkou a už má všechno, co k tomu potřebuje tak dokonalá je jeho životní podstata dokáže křičet celý den a hlas mu neselže tak dokonalá je v něm harmonie Znát harmonii znamená věčnost, znát věčnost znamená osvícení, přidávat k životu znamená štěstí či neštěstí jestli srdce žádá si dech to znamená násilí! Neboť co do síly rost stárne a tomu se říká Necesta a Necesta se brzy konči!"
56
"Ten kdo ví, nemluví, kdo mluví, neví, tak zahraďte průchody a zataraste dveře otupte hroty, rozvažte pouta a ztlumte světlo- buďte jen prach! Toto je tajemná rovnost! Ten kdo jí dosáhl, nikde nemá příbuzných ten kdo jí dosáhl, nikde není cizincem, ten kdo ji dosáhl, nic nezíská ten kdo ji dosáhl, nic neztratí, ten kdo ji dosáhl, nebude povýšen ten kdo ji dosáhl, nebude ponížen- proto je na světě nejvíc ctěn!"
57
"Státy se spravují platnými zákony a zbraněmi se vládne úskokem! Nezasahováním dobýváme svět! Jak vím, že je to tak, jak to je? Jen Tím! Neboť čím víc je na světě zákonů a zákazů tím blbější je lid! Čím víc je mezi lidmi neostřených zbraní, tím větší panuje ve světě rozvrat! Čím více je mezi lidmi dovedných mistrů, tím víc přibývá divných věcí! Jak přibývá zákonů a nařízení, množí se zloději a lupiči! Proto Světwc pravil" Já nedělám nic a lid se mění sámn od sebe Já miluji klid a lid se srovnává sám od sebe Já do ničeho nezasahuji a lid bohatne sám od sebe Já si ničeho nežádám a lid se stává sám od sebe prostým samorostem"
58
"Tam kde je vláda odevzdaná tam lid zůstane poctivý Tam kde je vláda plná čilosti neukojený lid začne chytračit! Vždyť na neštěstí zakládá se štěstí! Vždyť ve štěstí číhá neštěstí! Kdo zná to tajemství? Nic v něm neplatí řádně! Řádné se opět stává divným dobré se opět stává špatným! Nad lidským blouděním slunce nezapadá! Proto Světec je vyhraněný,ale nebodá je vyhraněný, ale neraní je přímý, ale nepřepíná je jasný, ale neoslňuje!"
59
"Pro spravování lidí a pro službu nebi není nad hromadění! A hromadění znamená časné užívání! A časné užívání znamená opětovné hojné získání! Opětovné hojné získání přináší nepřemožitelnost a o nepřemožitelnosti nikdo neví, kam až spěje Ten, o němž se neví, kam až spěje může tím ovládnout stát Ale jem ten, kdo ovládaje stát přimyká se k Matce (Tao) může vytrvat věčně! To znamená, zapustit hluboko kořeny dlouhé a pevnit kořen hlavní je Cestou k dlouhému žití a věčnému zření!"
60
"Spravovat velký stát je jako vařit malé rybky. Když se spravuje země skrze Tao, démoni neuplatní svou magickou moc. Nejenže démoni neuplatní svou magickou moc, ale magická moc sama lidem neuškod. Nejenže magická moc lidem neuškodí, ale především sami Světci neškodí lidem. A tak jestliže si navzájem neškodí, jejich Síly Te se spojí k společnému cíli!"
61
"Velký stát je řeka v dolním toku, tam kde se do ní vlévá celá země. Je zeně samičkou a samička bytostným svým klidem vítězí nad samcem, tím klidem, jímž se ponižuje. Proto velké státy ovládnou malé tím, jak se snižují. A malé státy ovládnou velké státy jen tím, že se snižují! Tak se jedni snižují, aby ovládli, zatímco druzí se snižují a ovládají! Velký stát nechť si nepřeje noc jiného než živit pospolu všechny lidi, malý stát ať si ne- přeje nic jiného než sloužit všem! Tak oba dosáhnou toho, co každý z nich chtěl. Neboť velký se musí ponížit!"
62
"Tao je jihozápadní kout domu veškerých věcí klenotnice dobrých lidí útočiště nedorých: krásná slova mohou dosíci obecné vážnosti činy mohou člověka povznést A nedobří lidé, k čemu je zapuzovat? Proto při nastolení Syna nebes a při ustanovení tří nejvyšších rádců než v sepjatých rukách držet nefrity než jezdit ve čtyřspřeží líp zůstat sedět a nořit se do Taa! Proč si ve starověku tak vážili tohoto Taa? Neříkalo se, že hledající najde a hledaný unikne? Proto je ono Tao to nejcenější v celém světě!"
63
"Činem je nečinnost prací je zahálka chutná, co nemá žádnou chuť Velký jest malé četný jest málo zlovou splácí Ctnost O těžkém se jedná, dokud je lehké velkým se zabývá, dokud je nepatrné I nejtěžší záležitostí světa se musí rozřešit ve chvíly, kdy jsou ještě lehké i největší záležitosti světa se musí rozhodnout ve chvíli, kdy jsou ještě nepatrné Z té příčiny: Světec nikdy nemá co dělat s velkým a jen tak se stane velkým Lehké sliby musí postrádat důvěru a přílišná snadnost přivodí hodně nesnází Z té příčiny: Světec s věcmi zachází, jako by byly těžké jen tak nemá nikdy těžkosti!"
64
"Co leží pokojně, snadno se drží co ještě o sobě nedalo noc znát, o tom se snadno uvažuje co je útlé, dá se snadno rozervat co je jemné, dá se snadno rozprášit tak je s věcmi třeba činit něco, dokud nejsou a věci je třeba spravovat, dřív než jsou rozvráceny Strom, který objímáme oběma rukama vyrostl nejdřív tenký jako koneček vlasu Věž o devíti poschodích se stavět z hromádky země Cesta dlouhá tisíce mil začela v tom malém kousku pod nohou Kdo něco dělá prohrává, kdo něco drží ztrácí, Proto Světec nedělá a proto neprohrává, nedrží a proto neztrácí! Zatím co lidé jsou za věcmi tak že zpravidla blízcí dokončení prohrají všechno ten kdo zůstane opatrný na konci jako byl na začátku neprohrává svou věc! Proto Světec: žádá si nežádané necení si nedostupného zboží učí se co se nemusí učit a vrací se vždy znovu k tomu, co ostatní lidé už minuli!"
65
"Ve starověku ti kdož dovedli uplatňovat Tao nevyužívali toho k osvětě lidu ale naopak činili lid hloupým a prostým! Obtížnost spracování lidu je v přemíře jeho vědomostí Proto: spravovat stát vědomostmi je štěstí státu! Kdo zná ty dvě věci ten je vzorem a příkladem se nazývá tajemná Síla Te Mystická Síla Te- ta je hluboká! ta je daleká! Ten kdo se umí s věcmi vracet zpátky- ten pak dosáhne Velkého Splynutí!"
66
"Veliké řeky a moře se stávají vládci nad prameny a nad potoky tím jak umějí být níže než oni Proto mohou být vládci nad prameny a nad potoky! A proto: kdo chce být nad lidmi musí se jim v slovech ponížit kdo chce být před lidmi musí se pohybovat za nimi! Proto Světec: dlí nahoře a lid to nenese těžce dlí vpředu a lid to necítí jako újmu Tak ho všichni s radostí podporují a nikomu to není na obtíž! On se nasváří a tak nikdo nemůže vejít s ním ve svár!"
67
"Všichni na světě nazývají naši Cestu velkou a jaksi bláznivou Jan pro svou velkost jeví se bláznivou neboť je-li cos docela normální to setrvává ve své malosti! Máme tři poklady jež střežíme ve svém držení: první s jmenuje slitování druhý se jmenuje šetrnost třetí se jmenuje ostych být před všemi Jen slitování nás činí statečnými jen šetrnost nás činí štědrým jen s ostychem být před všemi dovedeme být prvními z mistrů Jenže dnes jsou stateční bez slitování jsou štědří bez šetrnosti jsou vpředu aniž by se drželi vzadu a to je smrt a zmar! Kdo má slitování v útoku vítězí v obraně je jistý Koho chce Nebe zachránit slitovností jej poatří co zbrojným průvodem!"
68
"Kdo umí vésti není výbojný, kdo umí bojovat není sveřepý, do umí vítězít nad ne přítelem nenapadá, kdo umí užívat lidí podřizuje se jim Tomu se říká Síla neútočení Tomu se říká Síla užívání lidí Tomu se říká rovnat se nebi i starověku!"
69
"Válečníci mají rčení: Netroufaje si dělat hostitele dělám hosta, netroufaje si postoupit palec ustoupím o celou stopu! To se nazývá: postupovat bez postupu vysoukat rukáv, aniž odhalím rámě tasit beze zbraně pronikat bez odporu! Neboť není většího neštěstí než podcenit nepřítele Podcenit nepřítele znamená tratit svůj nejdražší poklad! A proto když se zkříží zbraně ti vítězí, kdož toho želí!"
70
"Co říkám, dá se velice snadno pochopit a ve- lice snadno uskutečnit. A přece není v celé zemi nokoho, kdo by to dokázal pochopit, a nikdo také není schopen uskutečnit to. Má slova mají své předky má slova mají svého pána! Jenže to nikdo neví, a proto nikdo neví nic ani o mně.Těch, kteří mne někdy pochopili, je velmi pořídku, a ti, kteří by mne dovedli vysvětlit, jsou vzácní! A proto: Světec nosí pod košilí v prsou dra- hokam!"
71
"Vědět, že nevím to je nadevše, nevědět, že vím to je nemoc! Kdo poznává v nemoci nemoc přestává být už nemocný A Světec nebývá nemocný protože poznává v nemoci nemoc- proto není nemocný!"
72
"Kdykoli se lidé přestanou hrozit moci veliká moc přijde k nim! Neobmezujme, v čem se přebývá a nezhrdejte, čím se žije neboť jen nebudete-li zhrdat nebudete zhrzeni! A proto: Světec sám sebe zná a neukazuje se, má sebe rád a nevyvyšuje se! To druhé odmítá, aby si prvé udržel!"
73
"Kdo do boje se vrhá s myslí troufalou ten bývá zabit, kdo do boje se vrhá s myslí bázliovu tem přežívá Z těch dvou to první škodí to druhé prospívá Kdo ví proč tamto nebe nesnáší? To ani Světec nesvede! Nebeská Cesta to je umění vítězit bez boje to je umění odpovědět beze slov to je nikoho nezvat,aby samo přišlo to je záměr svůj provést se vším smířený neboť nebeská síť je široká a řídká a přece nepropustí nic!"
74
"Pokud se lidé nebojí smrti nač je jim smrtí hrozit! Jestli přiměju lid, aby se bál smrti a přesto se někdo dopustí něčeho neprvého, Já se ho zmocním a usmrtím ho! Kdo se pak odváží? Tak je tu odevždy Vykonavatl- kat, jenž zebíjí! A zabije-li někdo v zastoupení Vykonavatele- kata řekne se, že namísto mistra tesaře někdo jiný ťal A kdo namísto mistra tesaře tne ten jenom zřídka nezraní si ruku!"
75
"Hlad lidu pochází od toho že jeho vrchnost spolyká příliš daní Proto hladoví! Neovladatelnost lidu pochází od toho žejeho vrchnost je příliš činorodá. Proto se těžko vládne! LId nepřikládá váhy smrti protože vrchnost přespříliš mysllí na život. Proto nepřikládá váhy smrtiS Jenom ten kdo nežije jenom pro život ten cení si života moudře!"
76
"Je lidský život slabost poddajná a smrt je nepoddajná tuhost Je život všechněch věcí poddajná ohebnost a smrt jejich zaschlá suchota A proto: co je tvrdé nepoddajně na straně smrti co je slavé v pooddajnosti na straně života stojí! Z té příčiny: ty zbraně,jež jsou tvrdé nezvítězí a dřevo, jež je tvrdé stává se zbraní- neboť co je tvrdé a velké, zůstává pod zemí co je poddajně slabé, roste nad zemi!"
77
"Tao nebe se velmi podobá napjatému luku: co je nahoře,schyluje se, a co je dole, zvedá se, ubírá se tam, kde přebývá, přidává se tam, kde se nedostává. Cesta nebe také bere těm, kteří mají nadby- tek, a přidává těm, kteří mají nedostatek . Cesta člověka taková není:bere těm, co mají nedostatek, a obdarovává ty, co mají nadbytek. Kdo dokáže obdarovati svým nadbytkem ostatní svět?Jen ten, kdo má Tao! A proto: Světec něco udělá a nezakládá si na tom a když vykoná dílo, nelpí na něm A nepřeje si ukazovat svou moudrost!"
78
"Na světě není nic měkčího a poddajnějšího než voda ale tu zas nic nepřekoná v tom jak napře se na všechno tvrdé a silné! A nic ji nedokáže v ničem změnit! Tak poddajné vítězství nad silným měkké vítězství nad tvrdým a všichni na světě to ví a nikdo to nedokáže uskutečnit! Proto Světec pravil: kdo vezme na sebe bláto země ten je pán země a úrody, kdo vezme na sebe neštěstí země ten je nad všemi král! Rovná slova vypadají jako zvrácená!"
79
"Usmíříme-li velikou nenávist musí dost nenávisti ještě zbýt, což budem sotva mít za dobré! Proto: Světec podrží levou část smlouvy a nenakládá odpovědnost na lid. Kdo má Sílu Te, stará se o smlouvu kdo nemá Sílu Te, stará se o daně! Nebeská cesta ta nezná přízně, povždy je s člověkem dobrým!"
80
"Je malý stát a málo lidu v něm. Ať neužívá nástrojů a zbraní, jež třeba má. Ten lid pak nepotáhne dále od domova, kdyby měl dvakráte zemřít! A bude mít třeba i lodě a vozy, ale nikdo na ně nenasedne. A bude mít třebas i zbraně, ale nikdo se jich nebude chá- pat! A lidé se budou chutnat sladce, oděvy se jim budou zdát krásně a obydlí jim budou při- jemná a obyčejný život je bude těšit. Sousední země bude na dohled, její kohouti i psi budou na doslech, leč lidé zestárnou a zemrou, aniž tam někdy zašli!"
81
"Poctivá řeč se nekrášlí krásná řeč zase není postivá Kdo je dobrý věci neliší o ně se nehádá kdo věci liší o ně se hádá ten není dobrý Kdo ví, ten se v učení nešíří kdo v učení se šíří, ten neví Světec nehromadí: čím víc lidem dává tím víc má čím víc lidem dává tím mu přibývá Nebeské Tao bez škody prospívá Světcovo Tao bez přemáhání pomáhá!"